května nastává období dešťů a v této roční době stoupá řeka, až dosahuje výše skoro čtyřiceti stop nad nejnižší úrovní hladiny. Pak zaplavuje břehy, šíří se ve velikých lagunách přes obrovské pustiny této země a tvoří tak nedozírné území, nazývané na těchto místech Gapo. A toto území jest většinou příliš bahnité pro cestování pěšky a příliš mělké pro člun. V červnu počíná voda opadávati a jest nejnižší v měsících říjnu a listopadu. Proto byla naše výprava podniknuta v době suchého počasí, kdy tato veliká řeka a její přítoky jsou více méně v poměrech normálních.
Proud řeky jest velmi pomalý, poněvadž její spád není větší osmi palců na jednu míli. Žádná řeka na světě nemůže býti vhodnější pro plavbu, poněvadž převládající vítr přichází z jihovýchodu a plachetní čluny mohou neustále pokračovati v plavbě, až ke hranicím peruanským a zpět se dávají unášeti zase proudem. V našem případě mohly výtečné stroje »Esmeraldy« nedbati vlekoucího se proudu řeky a proto jsme postupovali tak rychle, jako bychom se plavili po stojatých vodách jezerních. Po tři dny jsme pluli směrem severozápadním proti proudu, který i zde, tisíc mil od ústí, byl tak ohromný, že s jeho středu se jevily na vzdálené čáře obzorové oba břehy jenom jako stíny. Čtvrtého dne po odjezdu z Manaosu obrátili jsme se do jednoho přítoku, který při svém ústí byl o málo menší řeky hlavní. Ale úžil se rychle, a po další dvoudenní plavbě jsme dospěli do jedné indian-
