Tato stránka nebyla zkontrolována
Jehně a vlk.
Přišlo jehně ku potoku,
By se schladilo,
Žížeň zhasilo.
Aj! vlk v lítém skoku
V tom se přižene
K proudu pramene:
„Ha! Ty zlobo běsná!
Proč mi v brodu
Rmoutíš vodu?!“
Ústa praví děsná.
Jakžbych, pane, vody rmoutilo?
Doleť stojím — jehně pravilo.
„Co? Ty ještě mudruješ?
Na mne, zlobo, hubuješ?
Jako před půl letem otec tvůj?
Všaks ty také přitom bylo,
Jen že jsi mně uskočilo,
Anžto v jeh krvi hněv se krotil můj.“
