Stránka:Bible česká SZ III.pdf/1051

Tato stránka byla zkontrolována

PRVNÍ KNIHA MACHABEJSKÁ

Vstup: Alexander Veliký a jeho nástupci

(1, 1—10)

Slavný Alexander (1, 1—5) umírá v mužném věku (1, 6—8). Jeho nástupci (v. 9 n).


Hlava 1. – 1Když Alexander, (syn) Filipův, Macedoňan, který prve kraloval v Řecku, byl vytáhl ze země Cetim, porazil Daria, krále perského a médského, 2svedl mnoho bitev, dobyl všech pevností a pobil krále země; 3pronikl až na kraj světa, obral mnoho národů — a země mlčela před ním. 4Sebral moc, vojsko velmi silné — srdce jeho vysoko se pozdvihlo — 5opanoval krajiny národů i knížata, že se stali jemu poplatnými.



Hl. 1. — V. 1 navazuje jaksi na dobu králů perských, za nichž odehrály se události, vylíčené v předešlých knihách Esdrášových a v knize Ester. — Nástupcem těchto králů stal se Alexander Veliký. Prve (r. 336) byl nastoupil po otci na trůn macedonský. Brzy se splnilo, o čem otec jeho Filip II. (359—336) toliko snil — Alexander spojil pod svým žezlem všecky Řeky, stal se „prvním“ králem řeckým (Vulg.) — „Cethim“ znamená tu ostrovy a pobřeží moře Středozemního a Egejského. Viz Gn 10, 4; Is 23, 1; Jer 2, 10; Ez 27, 6; Dan 11, 30. Alexander totiž táhl s vojskem z Illyrie, Tesalie, Macedonie a z Řecka přes Hellespont do Asie (r. 334). — O titulu „král Peršanů a Médů“ srv. Dan 5, 28; 6, 16; 8, 20; Est 1, 14. 18 n. — Darius tu jmenovaný byl D III Kodomannus (336—331). Alexander „porazil“ nejprve u Granika (řeky v Mysii) Spithrobata, místodržitele Jonie, zetě Dariova. — U Issuporazil“ Alexander samého Daria, v listopadu r. 333. — Konečně r. 331 (v říjnu) byl Darius na hlavu poražen u Gaugamel (Assyrská Adiabene); po jeho smrti zaujal trůn jeho Alexander. Podrobněji o tom všem vypravují zejména: Diodor Sicilský, řecký dějepisec (z Agyria na Sicilii) jenž psal po r. 21 před Kristem; Flavius Arrianus, jenž napsal řecky dějiny Alexandrova tažení (zemřel kolem r.172 po Kr.); Rufus Kurcius napsal za císaře Klaudia (41-54) latinsky dějiny Alexandra V.; Markus Justinus, římský dějepisec z druhého století křesťanského.

V. 2. líčí, co bylo Alexandrovi vykonati, prve nežli dosedl na trůn Dariův. Prve než mohl táhnouti do Asie, bylo mu zkrotiti odbojná města řecká, Tráky, Paeony, Illyry. Kolika měst dobyl, kolik bitev svedl, kolik národů si podmanil na své výpravě Asií! — „krále“ = vladaře vůbec.

V. 3. „na kraj světa“ — až k Indu (r. 326). Srv. Danielova kozla, přichazejícího od západu (Dan 8, 5. 21). — „země“ od Alexandra podrobené, t. j. národové je obývající „mlčeli“, nebouřili se uznávajíce svou podřízenost.

V. 4. připomíná prostředky, jimiž dodělal se tolikerých úspěchů. — Do Asie přepravil asi 30 000 pěších a 5000 jezdců (Arrian, Diodor). Na dalším pochodu doplňoval a rozmnožoval své voje tak, že v bitvě u Gaugamel měl 40.000 pěších a 7000 jezdců. — Srdce Alexandrovo zpyšnělo tolika úspěchy (v. 3).

V. 5. „opanoval“ krajiny od Egypta až k Indii!