Stránka:BAXA, Bohumil - Dějiny práva na území republiky československé.pdf/29

Tato stránka nebyla zkontrolována

zákonodárce. Účastenství stavů zemí koruny české v činnosti zákonodárné se obmezuje na míru nejmenší. Pravidelně jsou nyní stavové slyšáni jen o různých modalitách zákona, nikoli také o podstatě zákona samostatného, takže jejich součinnost zákonodárná točí se spíše o otázku quando?, nikoli an?

Revoluční rok 1848 přinesl s sebou podstatné změny. V Čechách snahy o novou ústavu zemskou ztroskotaly nadobro, na Moravě t. zv. selský sněm, který nastoupil na místo dosavadního stavovského sněmu, vypracoval sice novou ústavu markarbství moravského, ale ústavě této se nedostalo sankce panovníkovy. T. zv. ústava březnová z r. 1849 prohlásila všechny dosavadní stavovské ústavy za zrušeny a slíbila nová zemská zřízení. Skutečně také dne 30. listopadu 1849 vydány byly nové zemské ústavy: česká, moravská a slezská, ale ústavy ty, právě tak, jako ani březnová ústava sama, v život nevstoupily. Teprve v. r. 1861 současně s t. zv. ústavou únorovou byla vydána nová zemská zřízení: české, moravské a slezské (jakož i zemská zřízení ostatních t. zv. zemí neuherských), jako základní zákony státní pro země koruny české. Na podkladě těchto zemských zřízení vzniká zemské zákonodárství, ale jím se netvoří právo zemské v bývalém svém významu jako právo platné pro stavy panský a rytířský, nýbrž jím vznikají zemské zákony jakožto zákony platné v dotčené zemi, pokud něco jiného zvláště není slanoveno, pro všechny obyvatele země bez rozdílu stavu. Těmito zemskými zákony se tvoří ovšem právo zemské, ale toto nové právo zemské má význam zcela jiný než mělo do začátku 19. století resp. do r. 1848.

Nová doba přinesla s sebou také nový způsob vyhlašování zákonů. Starší způsob relace do desk mizí, zákony se nyní vyhlašují po krajích, městech a vesnicích a vydávají se také tiskem. Vyhlašování zákonů prostředkem tisku má v zápětí nutnost, aby zákony byly vydávány občasně také v souhrnu za určitá období časová. Tak nám vznikají sbírky zákonů.

Pro 17. a 18. století nejdůležitější sbírka zákonů jest Weingartenův Codex Ferdinando-Leopoldinus, zvaný všeobecně kodikem Weingartenovým. Kodex tento obsahuje zákony a nařízení pro všcehny země koruny české a vyšel ve dvou vydáních. První vydání obsahuje zákony a nařízení od r. 1600 do r. 1701, druhé vydání od r. 1600 do r. 1709 s dodatky až do r. 1735. Vedle toho máme různé sbírky zákonů: české, moravské a slezské. V r. 1784 začíná se vydávati úřední sbírka Vierteljähriger chronologischer Auszug der von dem kg. Landesgubernium in Böhmen bekannt gemachten und in das Allgemeine einschlagenden Verordnungen, který již podle svého názvu obsahuje čtvrtletní pře-