Stránka:BAXA, Bohumil - Dějiny práva na území republiky československé.pdf/27

Tato stránka nebyla zkontrolována

zákonodárných orgánů zemských spadají t. zv. věci zemské. Nemůžc jeden orgán zákonodárný potáhnouti pod svou pravomoc věci spadající v pravomoc druhého orgánu zákonodárného, ani říšské zákonodárství nemá vrchu nad zákonodárstvím zemským.

Takto se vytvořilo dvojí právo: zemské a říšské. Zemské právo jest právo, které až do r. 1848 platilo jen pro určitou zemi a jež se po r. 1848 doplnilo resp. vytvořilo zákonodárstvím zemským. Říšské právo jest právo, které do r. 1848 platilo pro celou oblast monarchie nebo aspoň bylo společné většímu počtu zemí této monarchie a ježse po r. 1848 vytvořilo zákonodárstvím říšským.

Právo zemské a právo říšské jsou navzájem na sobě naprosto nezávislá a vůči sobě úplně samostatná.


§ 10  Právo zemské.

Ferdinand II. vydal z jednostranné své moci neboli oktrojoval pro Čechy O. Z. Z. z r. 1627 a pro Moravu O. Z. Z. z r. 1628.

Obsah O. Z. Z. českého tvoří právo ústavní, nikoli však výlučně, dále zřízení soudní a deskové, právo trestní a soukromé a právo manské. Zřízení toto jest vydáno jen německy a také jen text německý jest prohlášen za autentický; český překlad jest do kap. F. 1. a to jen soukromě. Domácí řízení soudní jest nahrazeno procesem římskokanonickým a v určitých částech jest převzato právo římské, někde i saské. Koldínova Práva městská obdržela podpůrnou platnost. V tomto O. Z. Z. král vyhrazuje sobě a svým nástupcům jus legis ferendae, t. j. právo vydávati zákony, jinými slovy výhradnou moc zákonodárnou, a právo rozhodovati všechny sporné otázky, jež v budoucnosti snad vzniknou. O. Z. Z. bylo prohlášeno i v Chebsku a koncem téhož století i v Kladsku.

Na Moravě bylo O. Z. Z. vydáno rovnčž jen německy. Obsahem svým se značně přibližuje O. Z. Z. českému. Zde však stavové, poněvadž podle O. Z. Z. bylo pochybné, zda stavovská privilegia trvají čili nic, vyžádali sobě na Ferdinandovi II. vysvětlivky různých pochybných článků neboli dubií; skutečně také na vysvětlenou některé deklaratorie byly vydány, ale odpovědi celkem uspokojivé se jim nedostalo.

V r. 1640 vydal Ferdinand III. pro Čechy „Ferdinanda na O. Z. Z. publicirované královské deklaratorie a novely“, česky a německy, kde byly ve věcech nepatrnějších stavům přiznány jakési ústupky. Platnost těchto deklaratorií byla r. 1650 rozštřena i na Moravu.