Stránka:BAXA, Bohumil - Dějiny práva na území republiky československé.pdf/15

Tato stránka nebyla zkontrolována

něna relátory královskými spolu s relátory stavovskými, resp. sněmovními.

Zápis do desk znamenal zároveň také vyhlášení dotčeného usnesení sněmovního. Později se usnesení sněmovní vydávala také tiskem. První takto zachovaný tisk jest z r. 1492.

Totéž, co o usneseních sněmů zemských, platí také o usneseních generálních sněmů zemí koruny české, t. j. sněmů, které se scházely ze všeeh zemí koruny české, jsouce obesíláni jednotlivými sněmy zemskými. O generálních sněmech bude podrobně jednáno ještě níže.

2. Nálezy soudů zemských.

Soudy zemské soudily podle zemského práva a nálezy jejich přispívaly s počátku takřka výlučně k vývoji zemského práva jako práva obyčejového. Nálezy soudů zemských neměly totiž povahu soudních rozsudků v našem smyslu. t. j. nezařazovaly určitý případ pod určitý předpis právní a podle toho případ rozhodovaly, nýbrž byly právním nálezem v plném slova smyslu, t. j. takovým nálezem se právo tvořilo. Členové zemského soudu rozhodovali drahnou dobu až do vydání Vladislavského Zřízení Zemského nikoli podle nějakého psaného předpisu právního, nýbrž podle práva obyčejového resp. podle svého právního přesvědčení a tak právo skutečně tvořili. Podle povahy věci tvořili ovšem právo vlastně jen mezi stranami spornými (jus inter partes); ale nálezy ty se zapisovaly do zemských desk a těmito nálezy se v obdobných případech řídili jejich nástupcové v zemském soudu, takže nálezy ty tvořily právo vůbec (odtud rčení „nalezli vuobec za právo“). Rozhodnutí zemských soudů bylo konečné a odvolati se z nálezu zemského soudu ke králi nebylo až do převratu bělohorskeho lze.

Zemské desky byly původně protokoly zemského soudu; do nich se zapisovala všeliká rozhodnutí soudu. Později však, když činnost zemských soudů značně vzrostla, bylo nutno k vůli snazšímu přehledu zemské desky děliti podle látky. Tak vznikly zvláštní druhy desk neboli kvaterny (jméno kvatern přichází od toho, že se jednotlivé složky dávaly vázati do kůže neboli desk vždy po čtyřech arších neboli dvojlistech). Jsou to v Čechách desky neboli kvaterny půhonné, trhové, zápisné, artikulů sněmovních atd., na Moravě půhonné, nálezové, památní, roků hejtmanských atd. Ve Slezsku, v obou Lužicích a v Kladsku zemských desk nebylo; byly tam zvláštní knihy a různá registra.

3. Stavovská a zemská privilegia.

Sem čítati sluší privilegia, jež dostávají stavové od svých panovníků, králů, resp. markrabat a knížat, na př. Velké privi-