Stránka:Antonín Dudík - Tatíček Hynek.pdf/13

Tato stránka byla zkontrolována

hlávka, kosa anebo drozda. Při každém zněla odpověd: „ne a ne!“ až posléze vykřiknul sám : „„Již vím jakého! — Koupím sobě ptáka, jenž by netoliko zpívati, ale i mluviti uměl. A to bude — špaček…“.

„Ach! ano“, zavolali všickni tleskajíce pro radost nad tímto výborným nápadem.

Děly se tedy doptávky, kdeby špaček pták s takými vlastnostmi k dostání byl. A nemýlíme-li se, vřadilo se to též do novin, že se „špaček“ od jistého milovníka hospodářství ke koupi hledá.

Asi za dva týhodny dána mu zpráva, že v hlavním městě markhrabství Moravského, tedy v Brně, vycvičený špaček se prodává.

I hned konaly se přípravy na cestu. Tatínek chtěl sám pro špačka do Brna jeti.

Toho času bylo ještě zima a hodně mrázivo. Měsíc leden notně dodržoval. Při tom ale byl vzduch čistý a povětří zdravé.

Synové a dcery v dětinné své péči chtěli tatíčkovi jeho úmysl pokaziti, uvádíce mu na paměť rozdivné zimního času obtíže. Ale co jednou u něho uzavřeno bylo, co sobě usmyslil, to sobě více vymluviti nedal. Pročež všecka domluva, všecka rada byla u něho márná. Vidouce domácí odhodlanosť jeho a neohrožnosť, kteráž ničím zastrašiti se nedá, museli konečně popustiti. Konaly se tedy přípravy na cestu.