Král. Na tom se ujaly dary boží — a m. Purkart — toho za mne — haha —
Apot. Ty — tys mne zavřela a já tě měl — hlídat — hehe — hlídat, a tys hlídala mne.
Alena. Ty? Kdo ti to poručil?
Apot. Ten, víš-li, ten pán učený.
Král. M. Purkart!
Apot. (vycházeje nepevným krokem). — Ten, mistr jakýs — a tys — počkej — a já bušil, volal — mé lili — lilium — až hrdlo vyprahlo.
Alena. Až jsi všechno víno vypil.
Apot. (láhví třese). A věru — nic — na mou duchu — A to nic — Pít budeme, a spolu — víš — jsiť jako proutek — z voňavosti myrrhy — a ka — didla a všelikého prachu apote —
Alena. Měj rozum, starý.
Apot. Starý! Starý! Kůň jednou hříbětem a člověk dvakrát dítětem — A já jsem dítě — dítě — mládenec — srdcem mládenec — a to tys udělala — auveh — ty má — (Vztahuje ruce.)
Jan. Kozel starý.
Apot. (vzdýchá). Silnáť jako smrť milosť a tvrdé jako peklo — mi — milování.
Alena (ustupovala k přístřešku).
Apot. (za ní s otevřenou náruči, chce ji objati).
Alena (uskočí).
Jan (apotečníkem, jenž vrazí pod přístřešek, otočí tak že)
Apot. (zapotácev se vyletí). E hoře — auveh — Spaste duši!
Jan (stane před ním). Ty ji spas.
Král. Amor est amarum.
Apoteč. (žasne). Jak — vy — kdo — jste.
Král. Studiosi.
