nic pilnějšího nežli měřico prohlédnouti a našla tam na spodu peníz.
Když byla svému muži, který pozdě z krámu se byl navrátil, svůj nález oznámila. oněměl tento úžasem a závistí.
Záhy z rána příštího dne šel ke svému bratru a tázal se ho, kterak přišel tak náhle k takovému bohatství, že musel svoje peníze měrou měřiti.
Když byl Ali Baba poznal, kterak se Kasim o jeho pokladu dozvěděl, vypravoval tomuto celou tu historii o lupičích a jejich skalní skrýši.
Lakomý Kasim byl radostí bez sebe, a oči jeho zářily, když mu Ali Baba vyprávěl o nahromaděných pokladech.
„Odneseme vše odtamtud!“ zvolal. „polovice bude moje a polovici máš ty míti.“
Ačkoliv Ali Baba nechtěl o tom nejprve ničeho slyšeti, povolil přece svému bratru a také mu pověděl, kterak je možno k pokladu se dostati.
Kasim však nemínil ani z daleka děliti se s bratrem svým, když byl vyzvěděl, kde má skrytý poklad hledati. A ještě téhož dne vypravil se na cestu s desíti mezky, na něž naložil velké bedny, aby možno-li celý poklad domů odvlékl. Dobře naleznul také onen les i onu skálu a na zavolání „Sesame, otevři se!“ otevřely se též dvéře k pokladu. V několika okamžicích stal Kasim jako oslepen uprostřed toho bohatství. které se mu tu zjevilo. Dvéře se byly za ním opět zavřely.
„Toť ještě více, nežli jsem se domníval,“ řekl sobě, „a i se svými desíti mezky budu moci jen část zboží odnésti.“
Naplnil několik přinesených vaků až po vrch penězi a přemýšlel při tom, kterak by též ostatní část, kterou nebude moci dnes odvléci, do svých rukou dostal. I připadl zajisté na dobrou myšlénku, neboť ústa jeho protáhla se širokému úsměvu.
