Tato stránka byla ověřena
Zdvihněte, knížata, brány své,
zvedněte věčné se brány,
aby moh’ vejíti slávy král,
v jehož moc země jsou dány.
24.
K tobě, Bože, zvedám mysl svou,
bych se nestal hanby obětí,
uč mne pravdě své, chci státi v ní,
po svých cestách uč mne kráčeti.
Nevzpomínej hříchů mladosti,
shlédni srdce mého na úzkost,
odpusť vinu mou a smiluj se
pro svou dobrotu a upřímnost.
Na tebe mám oči upřeny,
moje nohy z léček vyprosti,
opatruj můj život před hříchem,
zachovej mou duši v milosti.
