Pověstným žákem Antisthenovým jest Diogenes ze Sinopy, který pro své výstřednosti byl zván Σωκράτης μαινόμενος. Pro výstřednosti filosofů těch lid odvozoval jméno kyniků od κύων a přezdíval jim psů.
4. Škola kyrenejská nebo hedonická byla založena Aristippem z Kyreny, jenž většinu svého života putoval po Řecku; v Athenách obcoval se Sokratem, potom zase žil na dvoře staršího a mladšího Dionysia, kde se setkal s Platonem, až na sklonku života v rodišti školu založil.
Dle něho jest jediné dobro a jediný účel života rozkoš (ἡδονή). Člověk má vésti život takový, aby užil co nejvíc a užívati mohl co nejdéle. Na místo Sokratova eudaimonismu nastupuje hedonismus. Učí však i Aristippos že jenom vzdělání ducha činí člověka schopným nejvyšší rozkoše. Rozkoš samu způsobuje mírný pohyb (λεία κίνησις), kdežto pohyb náhlý a mocný (τραχεῖα κ.) působí bolest (πόνος) Nehybnost působí lhostejnost (ἀηδονία καὶ ἀπονία). Jako kynikové chtěli uhájiti samostatnost resignací, tak hedonikové rozumným ovládáním (φρόνησις) a mírněním se v rozkoši.
§ 39. Platon.
I. Život Platonův.
1. Doba vzdělávání se. Platon narodil se roku 427[1] v Athenách z rodiny velmi vznešené a prožil tam též své mládí cviče se v hudbě (k čemu patřila i poesie), gymnastice i malířství, a jsa povzbuzován ke všemu krásnému a šlechetnému vrstevníky svými jako Sofoklem, Euripidem, Aristofanem, Menandrem, Thukydidem, Xenofontem, Praxitelem, Feidiou a Polykleitem. Z počátku pudilo ho přirozené nadání a bujná fantasie k básnictví; zvláště oblíbil si básnictví dramatické.
Epicharmos a Sofron byli i později jeho oblíbenou četbou. Také sám skládal dithyramby a tragédie; několik krásných epigramů i nám se dochovalo.
- ↑ Téhož roku Gorgias přišel do Athen.
