Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/69

je racionalisticky. Dílo jeho těšilo se za starověku veliké vážnosti a oblibě.

4. Theopompos (Θεόπομπος) narodil se okolo r. 380 př. Kr. na Chiu. Byl také žákem Isokratovým, ale nadanějším než Eforos. S oblibou pěstoval slavnostní řeči. Později věnoval se dějepisectví. Složil dvě díla:

1. Ἑλληνικά byla pokračováním díla Thukydidova, líčíce události řecké od r. 410 do r. 394, čili po bitvu u Knida.
2. Φιλιππικά líčila sice hlavně vládu Filippa makedonského, ale v četných a rozsáhlých episodách vypravovány byly dějiny tehdejší doby vůbec.

Ač díla tato nebyla prosta vad — Theopompovi vytýká se přílišná rhetorika, strannickost a neznalost válečnictví — patřila přece k nejznamenitějším dějepisným dílům řeckým. Pompeius Trogus, vrstevník Liviův, zpracoval Φιλιππικά latinsky pod názvem »Historiae Philippicae« a jakýsi Justinus (ok. roku 150—200 po Kr.) učinil z nich výtah.^[1]

E. Řečnictví.

§ 28. Vývoj řečnictví.^[2]

Řečniti bylo Hellenům od přírody vrozeno. Již Homeros má hojný počet řečí, jež jsouce povaze mluvícího přiměřeny, vynikají nejen spojitostí logickou, ale i vytříbeností formy. (Zvláště vynikají řeči v IX. zpěvu Iliady. Nestor.) Na úchvatné řeči spoléhala i politická moc Themistoklova a Periklova.^[3] Ale výmluvnost ta byla přirozená, nemajíc základu uměleckého. Prvým učitelem výmluvnosti byl Korax (Κόραξ) ze Syrakus, jenž učil dle určitých pravidel řečnických. Tato pravidla shrnul ve spis (τέχνη ῥητορική) žák jeho Teisias (Τεισίας). Ze Sicilie přenesl rhetoriku do Athen rhetor a sofista Gorgias (Γοργίας) z Leontin (na Sicilii). Ten přišel

1. Srv. Šuranův Přehled literatury římské, vyd. 2., str. 63.
2. Viz Dr. Eduarda Kastnera Výbor řečí Demosthenových. Úvod; na str. 1—28.
3. Srv. proslulé verše, jež o něm pronesl vrstevník Aristofanův Eupolis v komedii Δῆμοι nazvané: Πειθώ τις ἐπεκάθιζεν ἐπὶ τοῖς χείλεσιν (t. Periklových) οὖτος ἐκήλει καὶ μόνος τῶν ῥητόρων τὸ κέντρον ἐγκατέλειπε τοῖς ἀκροωμένοις. Srv. Cicero, Brut. 9, 38: Periclem scripsit Eupolis cum delectatione aculeos etiam reliquisse in animis eorum, a quibus esset auditus.