Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/55

Tato stránka byla zkontrolována



§ 21. Provozování her divadelních.

1. Původ her divadelních z kultu Dionysova dokazuje i to, že provozovány byly pouze o slavnostech Dionysových. Svátků těch vůbec bylo do roka čtvero:

  1. Venkovské nebo malé Dionysie (Διονύσια τὰ κατ᾿ ἀγρούς, τὰ μικρά), slavnost to konaná po vsích v zimě, v měsíci poseideonu (prosinec — leden).[1]
  2. Λήναια (n. Διονύσια ἐπὶ Ληναίῳ) slavila se v měsíci gamelionu (leden — únor) na počest Dionysa zvaného Λήναιος, t. j. Ochránce lisování vína (ἡ ληνός = vinný lis).
  3. Ἀνθεστήρια, slavnost květinová, oslavující ke konci února (v měs. anthesterionu) příchod Dionysa do města, t. j. jarní procitnutí přírody.
  4. Městské Dionysie (τὰ ἐν ἄστει Διονύσια, τὰ ἀστικά, Διονύσια τὰ μεγάλα) v druhé polovici března (v elafebolionu), nejskvělejší to slavnost Dionysova. K ní přicházelo do Athen mnoho cizinců; zvláště spojenci přijížděli platit poplatek.

Ale hrálo se toliko o třech svátcích. O velikých Dionysiích hrály se výhradně kusy nové, a to po tři dni každodenně dopoledne tři tragedie a satyrské dráma, odpoledne komedie; o Lenaiích kusy nové i staré; komedie měla v nich první místo; o malých Dionysiích hrály se po venkově kusy v Athenách už obehrané.

2. Provozování kusů bylo věcí státní. Pročež básník, chtě skladby své provozovati (διδάσκειν δρᾶμα), obrátil se k archontovi (ο velikých Dionysiích k archontu eponymovi a o Lenaiích k basileovi) a žádal na něm choru (χορὸν αἰτεῖν). Povolil-li mu archon sbor (χορὸν διδόναι), odkázal ho k některému bohatému občanu (χορηγός), který svým nákladem chor vybral, dal vycvičiti a slušně vypraviti. (Byla to



  1. Rok attický počinal se prostřed léta, prvým novoluním po letním slunovratu, tedy asi v polovici července. Měl 12 měsíců o 30 a 29. dnech, tedy celkem 354 dni. Jména měsíců byla: ἑκατομβαιών (VII—VIII), μεταγειτνιών (VIII—IX), βοηδρομιών (IX—X), πυανεψιών (X—XI), μαιμακτηριών (XI—XII), ποσειδεών (XII—I), γαμηλιών (I—II), ἀνθεστηριών (II—III), ἐλαφηβολιών (III—IV), μουνυχιών (IV—V), θαργηλιών (V—VI), σκιροφοριών (VI—VII).