§ 21. Provozování her divadelních.
1. Původ her divadelních z kultu Dionysova dokazuje i to, že provozovány byly pouze o slavnostech Dionysových. Svátků těch vůbec bylo do roka čtvero:
- Venkovské nebo malé Dionysie (Διονύσια τὰ κατ᾿ ἀγρούς, τὰ μικρά), slavnost to konaná po vsích v zimě, v měsíci poseideonu (prosinec — leden).[1]
- Λήναια (n. Διονύσια ἐπὶ Ληναίῳ) slavila se v měsíci gamelionu (leden — únor) na počest Dionysa zvaného Λήναιος, t. j. Ochránce lisování vína (ἡ ληνός = vinný lis).
- Ἀνθεστήρια, slavnost květinová, oslavující ke konci února (v měs. anthesterionu) příchod Dionysa do města, t. j. jarní procitnutí přírody.
- Městské Dionysie (τὰ ἐν ἄστει Διονύσια, τὰ ἀστικά, Διονύσια τὰ μεγάλα) v druhé polovici března (v elafebolionu), nejskvělejší to slavnost Dionysova. K ní přicházelo do Athen mnoho cizinců; zvláště spojenci přijížděli platit poplatek.
Ale hrálo se toliko o třech svátcích. O velikých Dionysiích hrály se výhradně kusy nové, a to po tři dni každodenně dopoledne tři tragedie a satyrské dráma, odpoledne komedie; o Lenaiích kusy nové i staré; komedie měla v nich první místo; o malých Dionysiích hrály se po venkově kusy v Athenách už obehrané.
2. Provozování kusů bylo věcí státní. Pročež básník, chtě skladby své provozovati (διδάσκειν δρᾶμα), obrátil se k archontovi (ο velikých Dionysiích k archontu eponymovi a o Lenaiích k basileovi) a žádal na něm choru (χορὸν αἰτεῖν). Povolil-li mu archon sbor (χορὸν διδόναι), odkázal ho k některému bohatému občanu (χορηγός), který svým nákladem chor vybral, dal vycvičiti a slušně vypraviti. (Byla to
- ↑ Rok attický počinal se prostřed léta, prvým novoluním po letním slunovratu, tedy asi v polovici července. Měl 12 měsíců o 30 a 29. dnech, tedy celkem 354 dni. Jména měsíců byla: ἑκατομβαιών (VII—VIII), μεταγειτνιών (VIII—IX), βοηδρομιών (IX—X), πυανεψιών (X—XI), μαιμακτηριών (XI—XII), ποσειδεών (XII—I), γαμηλιών (I—II), ἀνθεστηριών (II—III), ἐλαφηβολιών (III—IV), μουνυχιών (IV—V), θαργηλιών (V—VI), σκιροφοριών (VI—VII).
