byla z peirajského vápence; toliko 67 čestných křesel (θρόνοι) nejspodnější řady, jež byla vyhražena kněžím a úředním osobám majícím právo proedrie (προεδρία), bylo z pentelského mramoru. Z nich nejkrásněji bylo vyzdobeno prostřední křeslo určené pro kněze Dionysa Eleutherea. Obecenstvo vcházelo do divadla branami (πάροδοι), jež vedly s prava i s leva mezi jevištěm a hledištěm do orchestry.
b) Orchestra byl prostor zemí dobře upěchovanou pokrytý, který měl podobu kruhu, jak to lze dosud ještě pozorovati i na zbytcích jiných divadel řeckých (nejlépe na orchestře divadla epidaurského). V něm pohyboval se sbor. Tam stál též oltář Dionysův (θυμέλη).
c) Budova divadelní (σκηνή), která vznikla z původního stanu, zakončovala divadlo. Obsahovala veliké síně, kde se herci a sbor strojili. Ze skeny vybíhaly směrem k hledišti dva výběžky po pravé a po levé straně (παρασκήνια). Prostor mezi skenou a oběma výběžky (20-50 m dlouhý a 5 m hluboký) byl vyplněn dřevěným, nad orcheestru povýšeným jevištěm, na kterém hráli herci.[1] Bylo-li třeba, aby také sbor na povýšené jeviště vystoupil, což stávalo se velmi zřidka, užíváno dřevěných schodů.
3. Scenerie.
a) Dekorace. Stan býval zakrýván prkennou stěnou s otvorem pro dveře; tato stěna znázorňovala průčelí budovy. Jeviště bylo považováno za ulici nebo náměstí, na kterém stála dotčená budova. Původně bylo prý jeviště dekorováno jen massivními předměty jako oltáři, sochami bohů, náhrobky
- ↑ Důmyslný architekt a prvý tajemník archaeologického ústavu německého v Athenách, dr. Vilém Dörpfeld, soudí, že i herci hráli v orchestře, tedy na stejné půdě jako sbor, před proskeniem, které pokládá za pouhou dekorační stěnu. Na proskeniu vystupovali prý hlavně bohové; herci jen tehda, když se měli objeviti ve výši, na př. na střeše domu. Ačkoli tato novější theorie došla mezi učenými značného rozšíření, přece stojí proti jednomyslnému svědectví starověkých spisovatelů i památek, a nemůže se dosud pokládati za zcela jistou.