Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/39

Tato stránka byla zkontrolována


se králi v cestu věštec Teiresias. Ten právě proto, že celou věc důkladně zná, zapřísahá nejprve krále, aby od pátrání upustil; když však král sama věštce obviňuje z účastenství ve vraždě, Teiresias označí veřejně Oidipa vrahem. Věštbě té však nechce a nemůže Oidipus uvěřiti a obviňuje Teiresiu ze zrady a ze srozumění s Kreontem, který sám prý baží po trůnu. Kreon zvěděv, z jak hrozného skutku jej viní vladař, přichází se ospravedlnit, ale podrážděný Oidipus nedá se přemluviti a chce dáti Kreonta usmrtiti. Jokasta slyšíc ta prudká slova, přichází ukonejšit manžela, a skutečně vymůže aspoň to, že Kreon smí volně odejíti. Chtíc úplně uspokojiti manžela dokazuje, že věštbám nelze věřiti; vždyť se nevyplnila ani ta věštba, že Laia zabije vlastní syn. Cizí lupiči ho kdysi zavraždili u trojího rozcestí a ne syn, který zhynul v neschůdných horách. Ale právě tato slova Jokastina vzbudí v Oidipovi strašnou předtuchu. Novými otázkami vladař doléhá na Jokastu: i místo i čas i počet průvodců i podoba Laiova shoduje se s okolnostmi vraždy, kterou kdysi spáchal sám Oidipus. Zvěděv příležitostně, že jeden ze sluhů, kteří Laia doprovázeli, dosud na venku jako pastýř žije, posílá pro něj. Zatím vypravuje své osudy v domě domnělého svého otce Polyba, vládce korinthského, a o tom, jak se setkal s Laiem. V tom vystoupí posel korinthský a oznamuje, že Polybos zemřel. Z řečí poslových vychází na jevo, že Polybos nebyl otcem Oidipovým, nýbrž toliko pěstounem. Posel sám prý dostal jej jako dítě od pastuchy Laiova. Jokasta vědouc, že pastucha a venkovan, pro něhož Oidipus poslal, je táž osoba, a chtíc odvrátiti hrozící neštěstí, radí Oidipovi, aby ustal dále pátrati. Ale Oidipus neslyše rady její posílá pro pastuchu. Jokasta odkvapí do domu. Přivedený pastucha donucen byv dozná, že to byl on, který přijal od Jokasty dítě k utracení a že je z útrpnosti přepustil poslovi. Zničen jsa Oidipus odchází. Po chvíli objeví se posel, aby oznámil, že Jokasta se oběsila, a Oidipus si vypíchl oči zlatými sponkami, které strhl s roucha manželčina. Po úchvatném žalozpěvu sborovém Oidipus objeví se sám naříkaje na svůj osud. Jen dvě přání chová vůči Kreontovi, který se také na jevišti objeví: aby směl obejmouti své dcery, a aby jej Kreon vyhostil na Kithairon, který mu rodiče již za mlada určili za hrob.

4. Oidipus na Koloně (Οἰδίπους ἐπὶ Κολωνῷ) vyniká čarokrásnými písněmi sborovými a zvláště skvostnou hymnou na Attiku.

Právě přivedla Antigona slepého otce Oidipa do háje na Koloně a usadila jej na kámen. Posvátné je místo, na kterém cizinci meškají, ale Oidipus nechce s něho ustoupiti, ani když