- př. Kr. a vypravovala události, jež předcházely děje v Iliadě líčené.
- Ἰλιάς μικρά patřila k nejbohatším trojským básním. Počínala se sporem o zbraně Achillovy a končila se přijetím dřevěného koně do města.
- Υγβαίς obsahovala v 7000 verších básnické zpracování thebských pověstí.
3. O poměru básníků kyklických k Homerovi ve přičíně umělecké mluvi velmi jasně Aristoteles v knize o básnictví 23:
I v tom Homeros jeví se výtečný nad ostatní, že ani války, ač mající počátek i konec, nepodjal se líčiti celé: bylať by báseň stala se příliš rozsáhlou a nepřehlednou, nebo — mírníc se co do velikosti — zmatečnou pro pestrotu. Zatím obrav si jednu část, užil četných vložek, na př. seznamu lodí a jiných vložek, jimiž báseň proplétá. Ostatní však básní o jednom muži a o jedné době a jednom jednání mnohodílném, jako básník Kyprií a Malé Iliady. Proto tedy také z Iliady a Odysseie po jedné tragedii povstane, nebo pouze po dvou, z básně Kypria však několik a z Malé Iliady víc než osm, jako Spor o zbroj, Filoktetes, Neoptolemos, Eurypylos, Žebrota, Lakonky, Záhuba Ilia a Odjezd.« (Překlad Vychodilův.[1])
§ 9. Hesiodos.
1. Rod Hesiodův (Ἡσίοδος) pocházel z aiolské Kymy. Otec jeho z nouze ji opustil a usadil se v bídné vesničce Askře na úpatí Helikonu. Tam se narodil Hesiodos a pásl jsa hochem na lesnatých nivách Helikonu stáda. Po smrti otcově připravil jej bratr Perses o otcovský podíl, podplativ soudce. Když pak sám svou lenivostí o všecko jmění přišel, neostýchal se doprošovati pomoci svého bratra. Jako Homeros rozšiřoval i Hesiodos sám své básně, které zvláště u rolníků a plavců obliby docházely. Zemřel násilnou smrtí v zemi Lokrů. Mužný věk jeho spadá k roku 720 př. Kr.
