Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/119

Tato stránka nebyla zkontrolována


spravoval biskupství Nazianské. Za Theodosia byl povolán na patriarší stolec v Cařihradě (380), ale brzo jej opustil a oddal se samotářskému životu až do své smrti okolo r. 390. Psal prósou i veršem. Zachovaly se od něho řeči, listy a básně.

3. Jan Zlatoústý (Ἰωάννης ὁ χρυσόστομος ok. r. 344 až r. 407) z Antiochie v Syrii byl úchvatným kazatelem. Roku 397 stal se cařihradským patriarchou, ale roku 404 ustoupil straně protivnické a nepřízni císaře Arkadia. Zemřel ve vyhnanství.

Jeho řeči, kázání a dopisy dosud se zachovaly. Rhetoricky dokonalá je řeč o hodnostech a obtížích kněžského úřadu (περὶ ἱερωσύνης).

III. Mladá církev záhy našla své dějepisce. Prvým dějepisem křesťanství jsou vlastně již »Skutky apoštolské« (Πράξεις τῶν ἀποστόλων). Ale otcem církevního dějepisu byl považován

Eusebius Pamphili (Εὐσέβιος). Pocházeje z palaestinské Caesarie byl také v rodišti svém ustanoven biskupem (314 až 340). Sepsal objemná díla, která jsouce rázu kompilačního svědčí spíše o píli spisovatelově, než o jemném úsudku a kritickém studiu pramenů. Z děl jeho jsou nejdůležitější dvě:

  1. Χρονικά, v nichž vypravovány synchronicky všeobecné dějiny od nejstarších dob až do r. 324. Je to dílo velmi důležité, zvláště pro chronologii starověku. Bohužel mimo několik doslovných zlomků nedochovalo se nám dílo to neporušené. Náhradu nám poskytuje Ἐκλογὴ χρονογραφίας Georgia Synkella (800 po Kr.), armenský překlad, syrský výtah a latinské zpracování Jeronymovo.
  2. Ἐκκλησιαστικὴ ἱστορία v 10 knihách obsahuje dějiny církve do r. 325 čili do koncilu nicejského. Pro toto dílo zove se Eusebios Herodotem církevního dějepisu.[1]


  1. Do češtiny přeložili dílo to společnou prací na základě latinského překladu Daniel Adam z Veleslavina a Jan Kocín z Kocinetu pod titulem: Historie církevní Eusebia přijmím Pamfila, biskupa Caesarienského v Palaestině, na knihy desatery rozdělená, (Grimův Výbor 159.)