Tato stránka nebyla zkontrolována
5. Proč kormoutíš se času všeho,
Má duše, proč lkáš v soužení?
Jen posečkej na Boha svého,
Neb ještě vyznám milost jeho;
Onť jest mé tváři spasení;
Můj Bůh se nemění.
Žalm 44.
Myť ušima jsme slýchávali,
Což otcové nám říkávali
O skutcích, Bože, plných chval,
Ježs za dnů jejich činíval.
Tys vyhnal z země pohany,
Jižs lidu svému zasliboval;
Lid potřels v počtu náramný,
Své však jsi stále rozplozoval.
2. Svým mečem země nedobyli,
V níž bezpečně se usadili,
Ni síla jejich ramene
Kdy