Karel Havlíček Borovský (Tůma)/XLII. Život vypovězencův: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m −duplicitní argument šablony
m opr.
Řádek 86:
<p style="text-align: right">Sacher Masoch.</p></ref> došlo z Vídně do Prahy, takže teprv dnem 11.&nbsp;května 1852 mohla se Julie vydati s tříletým miláčkem svým za drahým manželem na cestu do exilu…
 
„Jedna česká matka opouští Prahu,“ poznamenává Dr.&nbsp;Pinkas, „aby přivedla sebe a dítě své po dlouhém odloučení otci do vyhnanství… „Ministr z lidu“ pocítil jakés demokratické vlání v prsou; nedovolil sice vypovězenci, aby se směl přesídlit z Brixenu do Salcpurku, ale jeho choti poslal — peníze na cestu a vypovězenci dopsal, že nemůže sice vyhovět jeho přání ohledně Salcpurku., ale za to že jest mu tím příjemnějším, může-li vypovězenci oznámiti, že není žádné překážky, aby žil spojen s rodinou svojí a že se spolu také opatří čeho potřebí v příčině dostatečné obživy jeho!
 
Jest humor v těchto ''sibiřských nápodobeních''. Kdyby jen aspoň našemu vypovězenci dovolili, aby místo sobolův směl honiti tyrolské ty… břichopásky a stahovat srsť; pak by se mu tam snad ještě zalíbilo v té zemi, kde tak hojně zvěře pro jeho ručnici. Dozvěděl jsem se dosti bezpečně, že veškerá korrespondence mezi Havlíčkem a Čechy zachycuje se v Inspruku v „černém kabinetu“, kdež ji otvírají, bedlivě opisují a „ministru z lidu“ zasílají. Není to rozkošné? Rakousko prodělalo celou bouři tedy jen za tím účelem, aby místo bývalého hraběte (Sedlnického) „ministr z lidu“ tajemství listovní rušil.“