Ottův slovník naučný/Lichtenberg Georg Christoph: Porovnání verzí

m
Zarazení nekategorizovaného hesla OSN do obecné kategorie Hesla v Ottove slovníku naucném
m (typo)
m (Zarazení nekategorizovaného hesla OSN do obecné kategorie Hesla v Ottove slovníku naucném)
'''Lichtenberg''' Georg Christoph, fysik a satirik (* 1742 v Oberramstädtu u Darmstadtu — † 1799 v Gotinkách). Byl syn evang. kněze a již na darmstadtském gymnasii jevil velké vlohy k mathematickým vědám, načež na universitě v Gotinkách zabýval se mnoho astronomií. Spřátelil se se svými učiteli Kästnerem a Meisterem a r. 1770 stal se na téže universitě mimoř. professorem. V l. 1769 a 1774 zdržoval se v Anglii, kde seznámil se se mnoha vynikajícími učenci a poznal důkladně poměry anglické; zajímal se tam zvláště o divadlo, kde tehda vynikal herec Garrick. R. 1775 jmenován řád. professorem. Vynikal svými přednáškami o experimentální fysice a výklady svoje provázel demonstracemi; sám sestrojil některé fysikální apparáty, které dosud jsou majetkem gotinské university. [[../Lichtenbergovy obrazy|Lichtenbergovy obrazy]] (v. t.) jsou jeho objevem. Od r. 1778 redigoval gotinský »Taschenkalender«, v němž uveřejnil řadu vědeckých a populárně filosofických statí psaných jasně a nad míru rozmarně. Jeho ostré a satirické, při tom však vtipné a případné útoky na rozmanité směry časové, v nichž zejména jeví se jakožto bezohledný protivník sentimentální fantastiky »Sturm- a Drangperiody« a všeho mysticismu, měly za následek časté literární boje, jako s Lavaterem, s nímž však později se smířil, a s Vossem, stran výslovnosti starořečtiny, o čemž vydal satirický spis ''Uiber die Pronunciation der Schöpse des alten Griechenland'' (1782). R. 1794 začal vydávati vtipné poznámky ''Ausführliche Erklärung der Hogarthschen Kupferstiche'' s kopiemi mědirytin Hogarthových od Riepenhausena. Vyšlo však od L-a jen pět sešitů, text v ostatních je od Bouterwecka. Interpretace děl anglického humoristy svědčí tu o vtipnosti pozorovacího talentu L-ova, jakož náleží L. k nejlepším německým stilistům. Poslední léta svého žití ztrávil L. v úplné odloučenosti jsa stižen tělesným neduhem. Spisy jeho vynikají jasností a přirozeným podáním. Vyšly souborně jako »Vermischte Schriften« (Got., 1800—05, 9 sv., nové vyd. 1867), úplněji vydali je jeho synové (t., 1844—53, 14 sv.). Výbor vydal Willbrandt (Štutg., 1893). — Srv. Griesebach, Gedanken und Maximen aus Lichtenbergs Schriften (s biografií; Lipsko, 1871); R. M. Meyer, Jonathan Swift u. L., zwei Satiriker des XVIII. Jahrh. (Berlín, 1886); Lauchert, Lichtenbergs schriftstellerische Thätigkeit (Got., 1893).
{{Konec formy}}
 
[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]
901

editací