Diskuse:Ottův slovník naučný: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Desetinné čárky: Žádám správce o zásah
re a ještě ke všemu jsem kvůli editačnímu konfliktu přišel o část napsaného textu
Řádek 317:
::::::Už toho mám opravdu dost a žádám za tuto lež buď paní Lenku064 o omluvu anebo správce o zásah. Není zde jediného příspěvku, kde bych šířil jakoukoliv nenávist. Naopak, jsem to já, kdo je tu neustále napadán. Jako první v tomto vlákně napsala svůj nerudný příspěvek pokoušející se zesměšnit oponenta právě Lenka64. Nebyla schopna přispět jediným alespoň vzdáleně souvisejícím argumentem a tento svůj nedostatek nahrazuje provokacemi. Každému občas něco ujede, ale v případě Lenky je to prakticky jediný způsob komunikace. Opravdu prosím správce, aby jí to přestali tolerovat nebo aby jí alespoň pomohli se jejího zlozvyku nějak zbavit. Zvažte prosím, zda by nepomohl nějaký výchovný blok. Sama vyžaduje, aby se kolem ní našlapovalo nanejvýš opatrně, člověk se musí omlouvat, že [https://cs.wikiquote.org/w/index.php?title=Wikicit%C3%A1ty%3APod_l%C3%ADpou&diff=63473&oldid=63471 napsal, že něčemu neporozumněla], a sama šíří jízlivosti, kdekoliv se objeví.
::::::K její jedovaté nadsázce: nepsal jsem, že jsem jediný, jsou tu i mnohem zasloužilejší. Ale psal jsem, že za svou práci si zasloužím slušné jednání. A na tom trvám. [[Uživatel:Jan.Kamenicek|Jan.Kamenicek]] ([[Diskuse s uživatelem:Jan.Kamenicek|diskuse]]) 18. 1. 2015, 18:48 (UTC)
:::::::Pokud chcete diskutovat, tak diskutujte slušně '''všichni''', nebo se běžte pohádat o tom, „kdo ho má většího“, jinam. Pokud voláte po bloku, tak napište na jak dlouho, a dostanete ho '''všichni'''. --[[Uživatel:Milda|Milda]] ([[Diskuse s uživatelem:Milda|diskuse]]) 18. 1. 2015, 19:00 (UTC)
 
Srovnávat typografii se záměnou archaického jazyka za současný, nečleněním básní na sloky nebo rušením zvýraznění textu je v lepším případě nepochopení, v horším případě nefér argumentace. Pokud chcete srovnávat v uvedených oblastech, pak by odpovídající srovnání byla například tato:
* archaický jazyk: převod bratrského (w, g, j, ğ, ey, au] pravopisu na obrozenecký – s redakční poznámkou nepředstavuje žádný problém, naopak zlepšuje použitelnost a takových textů už zde několik desítek je;
* grafická podoba básní: odsazení prvních veršů slok některých básní doprava (kde se používá k označení začátku nové sloky), odsazení celých některých slok doprava, číslování každého pátého verše u velmi krátkých básní – nemívá sémantický význam, často to je jen specifikum konkrétního použitého zdroje (například číslování veršů v kritickém vydání sebraných spisů) – běžně nezachováváme, aniž by bylo nutné na to upozorňovat redakční poznámkou, protože to nesouvisí s obsahem – na rozdíl od odsazení metricky odlišných veršů;
* formátování písma: budu hodně extrémistický, když napíšu, že pro obsah textu není důležité, ''jak jsou zvýrazněné'' části formátovány (kurzívou, tučně, prostrkáním), ale že podstatné je, ''že jsou zvýrazněny''? <small>(Kdo sázel diplomovou práci v [[w:LaTeXy|LaTeXu]], tak si vzpomene, že tam se značkuje, že je něco zvýrazněno, zvýrazněno víc, zvýrazněno ještě víc, a až při renderování výstupu software teprve použije pro různé úrovně zvýraznění různé řezy písma. Analogie se značkováním a renderováním výstupu v MediaWiki je poměrně velká, ne náhodou odpovídají dva apostrofy, tři apostrofy, a pět (2+3) apostrofů postupně se zvětšujícímu zvýrazněni textu, podobně bapříklad princip hierarchie nadpisů nebo značkování poznámek.)</small> Ottův slovník naučný je zvláštní v tom, že používá hned tři typy zvýraznění textu; nebýt toho (kdyby používal dva nebo dokonce jeden typ zvýraznění), tak by se označování prostrkaného textu šablonou nepoužívalo, prostě by se používal jeden ('') nebo druhý (''') typ zvýraznění, a kdyby to někomu moc chybělo, řešilo by se to předefinováním stylu pro ten konkrétní použitý typ zvýraznění, který nahradil původní prostrkání v tištěném OSN. Proč myslíte, že jsem kdysi zavedl šablonu {{Šablona|Forma}} a některé další? Aby bylo možné strukturně a sémanticky značkovat text s využitím běžné wikisyntaxe, a různý vzhled pro různé typy dokumentů řešit až ve vyšší, prezentační vrstvě (zde CSS). <small>Trochu OT: Důvod, proč sazeči používali prostrkání, byl pro ně praktický a ekonomický: na rozdíl od použití kurzívy, tučného, většího písma nebo písma jiné rodiny si vystačili v sázecím stroji s menším počtem písem – mohlo se lišit podle vydavatele a sazeče, jak moc práce a peněz do sazby hodlali vložit. V jiném vydání téhož textu byste mohli najít jiný způsob zvýraznění, důležité je, aby bylo zvýrazněno to, co chtěl zvýraznit autor. Později byste v učebnicích typografie naopak našli varování před používáním prostrkání nebo podtržení, protože nadměrně ruší čtenáře. A v mnoha mnou vložených textech, které používaly jediný způsob zvýraznění, a sice prostrkáním, je najdete nahrazené kurzívou jako prvním stupněm zvýraznění. Snížilo to použitelnost těch textů? Budu za to ukamenován?</small> --[[Uživatel:Milda|Milda]] ([[Diskuse s uživatelem:Milda|diskuse]]) 18. 1. 2015, 19:00 (UTC)
 
== Desetinný znak 2 ==
Zpět na stránku „Ottův slovník naučný“.