Ottův slovník naučný/Abráhám: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m opr. odkazu
m kategorie
Řádek 23:
'''Abráhám''' (hebr. Otec množství, národů či otec výše ?), původně {{Prostrkaně|Abrám}} (otec vznešený), arciotec, syn Thareův (bibl. Térach) z Úr (bezpochyby nynější Mugair) v Chaldei, odkud odebral se nejprve do Háránu (Carrhae) a později na rozkaz boží do Kanaanu s manželkou Sárou a bratrovcem Lótem. Obdržel od Boha zaslíbení, že se stane praotcem velkého národu, a že v něm požehnána budou všecka pokolení. (I. Mojž. 12.) Toto zaslíbení '''A.'''-ovi třikráte opakovaně potvrdil Bůh přípovědí o narození syna v pokročilém věku '''A.'''-a i Sáry. Jakožto odznak zvláštního vyvolení ustanovil Hospodin '''A.'''-ovi a jeho potomkům obřízku. '''A.''' vynikal mírumilovností, nezištností a hlavně nezlomnou důvěrou a věrou v Boha, jejíž skvělý důkaz hlavně podal, když ochoten byl k rozkazu božímu i syna Isáka na hoře Mória obětovati. (I. Mojž. 22, 2.) Touto věrou svou stal se »otcem všech věřících« (sv. Pavel k Řím. 4, 11) a vzorem všem potomkům. Skrze Isáka jest '''A.''' praotcem Židů a Edomitů a skrze Ismáéla, syna z Hágáry, praotcem všech Arabů. Zemřel v 175. roce svého věku asi 2040 př. Kr. a pohřben jest podlé Sáry v Makpéle, jeskyni v Mambre blíže Hebrónu. Biblické vypravování o '''A.'''-u vešlo záhy v báječné tradice národů vých. i mnohých západních. Pověsti židovské pozdějšího původu vyprávějí hlavně události z mládí '''A.'''-ova, kterak narodiv se mezi pohany, pěstoval astronomii a jí přišel k poznání pravého Boha, pro které musil z Chaldejska se vystěhovati. Dle jiné pověsti židovské rozbil '''A.''' modly chaldejské, zapálil jejich chrám, za to uvržen do ohně a zázračně zachráněn. Arabské leg. o '''A.'''-ovi (Ibráhímovi) vzaty z větší části z podání židovského, biblického i lidového a přizpůsobeny nauce islámské. Původu arab. jsou pouze některé přídavky, jak '''A.''' stavěl Ka'bu, dal zemi kolem ní synu svému, jak každoročně putoval do Mekky, zůstavil šlépěje na černém kameni v chrámě a j. Sebrání povídek těch, povstalých ze Starého zákona, z koránu a ze spisů rabbínských, pořídil Tabarí. V leg. perských vyhlašován '''A.''' za prvého a největšího proroka, ba často totožněn se Zoroastrem a Řekové měli jej za čtvrtého krále v Damašku. Rabbínové připisovali '''A.'''-ovi kabbálistickou knihu »Jesíra« (Stvoření). U {{Prostrkaně|Slovanů}} jihových. byl '''A.''' oblíbeným předmětem tradicí apokryfních, původu východního. Jeho »zjevení« a smrt vypsány ve staroruských (resp. starobulharských) rukopisech ze XIV. stol. V literaturách západoevropských spracován příběh o '''A.'''-ovi hlavně ve středověkých hrách dramatických. ''[[Autor:Alois Jirák|Jrk.]]'' ''[[Autor:Josef Hanuš|Hš.]]''
{{Konec formy}}
 
{{DEFAULTSORT:Abráhám}}
[[Kategorie:Právo v Ottově slovníku naučném]]