Difference between revisions of "Židovská encyklopedie/Čechy"

doplnění hesla
m (Překlad)
(doplnění hesla)
}}
__NOTOC__ {{Forma|proza}}
'''Čechy'''
 
Korunní země v nejsevernější části rakousko-uherského císařství. Historie prvního osídlení Židy v Čechách je ukryta v legendách. Nejstarší židovské zdroje označovaly Čechy jako „Ereẓ Kena'an“, tj. „Slavonia“ (zvaná takto, protože v této oblasti probíhal čilý trh s otroky, jehož se účastnili i Židé), pod tímto označením ale také chápeme další země na východ až ke Kyjevu. (Zunz, „Ritus“, s. 72; Ar. ss. 54, 131, 989; Salf. s. 151; Vita's. Alberti, in: Grätz, „Gesch. der Juden,“ vi. 68). V Ar. s. 29 arcibiskup žádá o židovského nebo slovanského lékaře a v ib. s. 50 Ibrahim ibn Ya'aḳub hovoří o „nemocech Slovanů“ (viz „Reisebericht über die Slavischen Länder“ vydaný F. Westbergem v publikaci Petrohradské akademie, listop., 1899). Židé, kteří tam sídlili, se nazývali „Bene Ḥet“ (Děti Hethovy). Vzhledem k tomu, že vztah s východem byl vždy velmi aktivní (Ar. s. 50; M. ss. 31, 363, [„Ereẓ Yawan“]; Güdemann, „Gesch. des Erziehungswesens“ i. 114), a vzhledem k tomu, že ve starších rituálech pražské Altschul jsou byzantinské znaky, předpokládá se, že nejstarší židovští obyvatelé Čech přišli z východu. Ve stopách Germánů v době Černé smrti také Židé našli svou cestu z Německa do Čech. (Pod. ss. 10 a násl.) a přidali se k nim i souvěrci z Francie (Rapoport, „Introduction to Gal 'Ed“), Polska, Rakouska (Kisch, M. s. 25) a Maďarska. Jejich nářečí bylo slovanské, jak vyplývá z vysvětlivek psaných židovskými písaři a ze středověkých vlastních jmen (M. ss. 26, 31, 318, 372; Sp. Ur. ss. 24 a násl.; Pod. s. 21; Grün, s. 14).
 
908

edits