Židovská encyklopedie/Čechy: Porovnání verzí

→‎Rané osídlení: hebrejské citace, stylistické počeštění překladu
(trocha počeštění v úvodu)
(→‎Rané osídlení: hebrejské citace, stylistické počeštění překladu)
 
== Rané osídlení ==
První věrohodná tvrzení týkající se židovského osídlení Čech pochází od Litoměřic, kde Židé museli, stejně jako ostatní, kdo přiváželi sůl a další zboží do města, platit poplatek štěpánskému kostelu (1067) (Ar. s. 66). Ale první skutečné osídlení bylo ve skutečnosti v Praze, popsané v židovských rozvodových papírechlistech jako „město zvané Mezigrade (מזיגרדא) nacházející se na řece Vltavě (וולטווא) a na potoku BotičBotich (בוטיך).“ Tyto údaje ukazují naže nejstaršímístem částprvního města,židovského zvanouosídlení Vyšehrad,byla jakonejstarší scénučást prvníhoměsta židovskéhozvaná osídleníVyšehrad. Tam a v pražském Vorstadtu (pravděpodobně nynějším Starém Městě), blízko k bývalému ghettu (nyní Josefov), žilo vedle dalších kupců a přistěhovalých Němců (1091) „mnoho Židů, kteří jsou bohatí zlatem a stříbrem“ (ib. s. 77). Měli stejné právní postavení jako Němci a Francouzi (ib. s. 78; srov. ss. 106, 198, 200, 254). První křižácké výpravy a související pronásledování Židů našlozastihlo pražské Izraelity připravené na statečnou obranu svých životů, s podporou knížete Vratislava II., stejně jako biskupa Kosmy; ale dočasná nepřítomnost knížete v roce 1096 vedla k excesům, které vypukly v Praze, na Vyšehradě a v Bubnech (ib. s. 92; Salf. s. 151). Židé, kteří byli v roce 1096 povinněnuceně pokřtěni, usilovalise v roce 1098 opokusili odchododejít s majetkem do Polska nebo Maďarska, ale kníže, který se o jejich záměru dověděl, je zbavil majetku a nechal jim jen nejzákladnější prostředky k životu (Ar. s. 95). Navzdory tomuto utrpení se ukazují i počátky učenosti v rituálním poselstvídotazu, kterékterý pražskýmpražští ŽidůmŽidé adresovaladresovali MošeMošemu B. JekuthielJekutielovi v Mohuči (Grün, p. 9).
 
Vypadá to, že Židé začínajív obnovovatněkterých oblastech postupně obnovili své předchozí postavení. V roce 1124 Žid Jákob, který se po pokřtění stal oblíbencem Vratislava I. a vyrostlpovýšil kaž na zástupce zástupcisvého pána na jeho dvorudvoře, přestoupil v roce 1124 zpět k judaismu a odstranil ze synagogy křesťanský oltář a svaté ostatky. Byl okamžitě svým královským pánem zadržen a uvržen do vězení. Židé prý nabídli za jeho propuštění tři tisíce liber stříbra a sto liber zlata za jeho propuštění (Ar. s. 101).
 
== Tolerance ==
13 422

editací