O bídě lidské/Kůň: Porovnání verzí

}}

{{Forma|proza}}

 

Jeli Jodokovou třídou, kolem kostela sv. Tomáše ke kolišti. Čárky země mezi dlážděním byly ještě černé a navlhlé. Listí na zaprášených stromech u cesty bylo do zelena umyté, a ještě na něm leckde u špiček visely kapky srpnového deště. I na střechách ještě leskly se v slunci veliké mokré skvrny, od nichž z daleka oči přecházely. Ale nebe bylo už celé modré, tak neobyčejně modré a čisté.