Ottův slovník naučný/Palkovič: Porovnání verzí

 

{{Forma|proza}}

 

'''2) P'''. {{Prostrkaně|Jiří}} (* 1769 v Rimabáni – † 1850 v Prešpurku), professor českoslovanské řeči a literatury na ev. lyceu prešpurském a spisovatel. V slovesnosti naší znám je jako houževnatý přívrženec češtiny veleslavínské a starého pravopisu bratrského proti opravám Dobrovského a Jungmannovým v duchu Jana Nejedlého. Školní úřad svůj konal spíše jen jménem, půl století obíraje se literaturou. Jako veršovec přidružil se k Puchmajerovcům (''Muza ze slovenských hor'', ve Vacově, 1801); jako vydavatel časopisů (»Týdenník aneb Císařské královské národní noviny«, v Prešpurku, 1812–18, a »Tatranka, spis pokračující rozličného obsahu pro učené, přeučené i neučené«, tamže, I.–III., 1832 až 1847) šel za příkladem Krameriovým a J. Nejedlého; jako slovníkář (''Böhm.-deutsch lateinisches Wörterbuch mit Beifügung der den Slowaken und Mähren eigenen Ausdrücke und Redensarten zunächst für Schulen durchaus neu bearbeitet'', v Praze,1820, I., v Prešpurku, 1821 II.) kráčel ve stopách Dobrovského; jako vydavatel bible (''Biblia sacra, to jest Bibli svatá'' atd., tamže, 1808) projevoval svůj josefinský racionalismus; a jako skladatel rozličných drobných knížek naučných (''Známost vlasti zeměpisná''. t., 1804; Hufelandův »Kunšt prodloužení života lidského«, ve Varšavě, 1800, I.–II.; ''Výtah z artikulův sněmovních'', v Prešp., 1808–1809, a j.) hověl praktickým potřebám časovým. Ve sporu o »Libušin soud« stál při Dobrovském (»Tatranka«, I., 1, 48). ''[[Autor:Jaroslav Vlček (literární historik)|Včk.]]''