Autor:Alphonse de Lamartine: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m subst šablony Moderní básníci francouzští/Citace |
+o autorovi z PFND |
||
Řádek 23:
'''Alphonse de Lamartine''' (1790–1869) byl francouzský básník, spisovatel, historik a politik.
{{Citace|Nar. 1790 v Mâconu. Po četných cestách věnoval se diplomacii r. 1830. R. 1820 vydal slavnou sbírku „Meditace básnické“, kterou následovaly r. 1823 „Nové Meditace“, „Smrt Sokrata“ a „Poslední zpěv Childe Harolda“, r. 1829 vyšly „Harmonie poetické a duchovní“, v kterých jeví se horlivým obhájcem trůnu a oltáře a kde nahrazuje tklivost prvních meditac přílišnou bohatostí slov a rozháraností blouznivých nápadů. Roku 1829 stal se členem akademie. R. 1836 vydal „Jocelyna“, nejkrásnější co po Meditacích z jeho péra vyšlo, a r. 1838 „Pád anděla“ pravou orgii nejbizarnější fantasie. Dosti chladně přijata byla poslední jeho sbírka „Les Recueillements poétiques“ 1839. Po své cestě do Orientu, již sepsal v cestopise plném barvitosti ale též nespolehlivých historických a zeměpisných dát, nastoupil dráhu politickou, která mu ale hrubě nesvědčila. R. 1847 vydal známé „Dějiny Girondinů“. Po volbě Ludvika Bonaparta za předsedu republiky nastala Lam. nejsmutnější perioda v životě. Zvyklý nádheře, musil těžiti ze slávy jmena svého a psal řadu pamfletů, ceny více méně efemerní. Zemřel roku 1869.|Jaroslav Vrchlický v antologii [[Poesie francouzská nové doby]] (1877) na str. 335 uvádí:}}
{{Citace|Díla básnická: ''Méditations poétiques'' (1820), ''Les nouvelles méditations poétiques'' (1823), ''Les Harmonies poétiques et religieuses'' (1829 a 1835), ''Jocelyn'', idylla veršem (1838), ''La chut d’un ange'' (1839), ''Les recueillements'' (1839). Mimo díla básnická vydal několik povídek, řadu děl historických, cestopisných, literarních hovorů a kritik, a vlastní své upomínky.|
== Dílo ==
| |||