Ottův slovník naučný/Kalendář: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Vložení
 
m pryč jedna kotva
Řádek 88:
|}
 
Obtížnější bylo rozřešení druhé části úlohy, jak by totiž cyklus Metonův měl býti opraven a jak by skutečné fase měsíční měly býti uvedeny v souhlas s kalendářním, cyklicky vypočteným stářím měsíce. K tomu účelu byl konstruován nový cyklus epakt, jenž podle svého původce má jméno {{Prostrkaně|epakt Liliových}} (čili {{Prostrkaně|gregoriánských}}), ačkoli definitivní jeho podoba v několika podrobnostech odchyluje se od původního návrhu Liliova. Epaktou jistého roku rozumí se v '''k'''-i gregoriánském stáří měsíce 1. ledna. Připadne-li v jistém roce úplněk na nový rok, můžeme jej pokládati za první den měsíce lunárního a dáti mu epaktu I, ale můžeme též říci stáří měsíce = 0 a dáti mu epaktu 0; v '''k'''-i gregoriánském klade se však místo nully hvězdička. Je-li tedy jistého roku epakta *, musí příštího roku (protože rok lunární je asi o 11 dní kratší než rok sluneční) býti epakta XI, třetího roku XXII atd. Cyklus epakt je také v '''k'''-i gregoriánském 19letý a t. zv. »saltus lunae« nastává po 19. roce. Jinak nemají Liliovy epakty se staršími nic společného, účelem jejich jest pouze označovati dni v '''k'''-i, i na něž v určitém roce připadá novoluní. V '''k'''-i juliánském připadá v 1. roce cyklu měsíčního novoluní na 23. ledna. Vynecháním 10 dnů r. 1582 přešlo toto novoluní na 2. únor, bylo by tedy první novoluní v roce připadlo na 3. ledna. Lilius je však přeložil na 31. pros. roku předcházejícího. Tak dostal pro první rok cyklu měsíčního epaktu I, a poněvadž každého dalšího roku epakta stoupá o 11, jest lehko konstruovati řadu epakt pro celý cyklus měsíční. Ale vynechá-li se jistého roku v '''k'''-i rok přestupný, musí se epakty přirozeně zmenšiti o 1; toto zmenšení epakty o 1 sluje {{Prostrkaně|rovnicí sluneční}} (''aequatio solaris''). Naopak zase následkem nepřesnosti cyklu Metonova posunuje se vždy asi za 300 let novoluní o 1 den nazpět, pročež epakty musí o 1 den vzrůsti; tento vzrůst epakty o 1 sluje {{Prostrkaně|rovnicí měsíční}} (''aequatio lunaris''). První rovnice sluneční nastala r. 1700 a následkem toho musil se cyklus epakt změniti (viz připojenou tabulku). R. 1800 nastala první rovnice měsíční; poněvadž na tento rok připadla zároveň také rovnice sluneční, zrušily se účinky jejich navzájem a dosavadní cyklus epakt zůstal v platnosti. Ale r. 1900 nastane zase rovnice sluneční sama a následkem toho vejde v platnost třetí řada epakt, jež zůstane v platnosti až do r. 2199. Takových řad epakt může býti v gregoriánském '''k'''-i třicet a všecky vystřídají se až do r. 8200 našeho letopočtu, ale teprve po 300.000 letech budou po sobě následovati v témže pořádku. K vůli pohodlnějšímu vypočtení epakt Liliových byly vypočteny t. zv. {{Prostrkaně|epakty juliánské}} (t. j. epakty, jež v době reformy gregoriánské připadaly na 1. ledna roku juliánského v jednotlivých letech kruhu měsíčního). Epakt těch nebylo však nikdy užíváno k datování, ač neznalostí mnohých chronologů bývají vydávány za epakty středověké. Poměr jejich k epaktám Liliovým znázorňuje nám [[Ottův slovník naučný/Kalendář#tabulka na str. 780|tabulka na str. 780]].
 
Chceme-li pomocí Liliových epakt vypočísti, kdy budou jistého roku velkonoce, jest především nutno najíti zlatý počet daného roku. (K tomu účelu nutno číslo roku zvětšiti o 1 a součet děliti 19; zbytek je zlatý počet; není-li zbytku, je zlatý počet 19.) Pak najde se v připojené zde tabulce epakta, jež k příslušnému zlatému počtu náleží, a potom hledá se tato epakta ve věčném '''k'''-i gregoriánském při dnech mezi 8. bř. až 5. dub. Na den, při kterém se epakta v těchto měsících nachází, připadá velikonoční novoluní; počítáme-li odtud plných 13 dní dále, dojdeme ke dni úplňku velkonočního, k tak zv. terminu či roku velkonočnímu, a neděle nejblíže příští jest neděle velkonoční. Pohodlněji lze velkonoce najíti pomocí předchozí tabulky, na níž jsou terminy velkonoční pro léta 1583—2199 již sestaveny. Tak na př. kdy budou velkonoce r. 1898? Zlatý počet jest 18; termin velkonoční je dle naší tabulky 6. duben, jenž má literu denní ''E''. Litera nedělní tohoto roku je ''B'', je tedy 6. duben r. 1898 středa, nejbližší neděle je 10. dubna, jež je tedy nedělí velikonoční.
 
{{Anchor|tabulka na str. 780}}
{| class="wikitable"
|- style="text-align:center; font-size: 82%;"