Ottův slovník naučný/Babington: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava interního odkazu |
m ještě jednou |
||
Řádek 23:
'''Babington''' [bèbingtn]: '''1) B.''' {{Prostrkaně|Antony}}, angl. šlechtic a katolík tak horlivý, že dav se přemluviti pověstným Morganem stal se hlavou spiknutí, zosnovaného na záhubu královny Alžběty a na osvobození Marie Stuartky. '''B.''' vstoupiv s touto v korrespondenci dostával od ní dopisy, v nichž schvalovala zavraždění své sokyně. Státní tajemník, Walsingham, nejen že měl veškery nitky úkladu ve svých rukou, ale nad to ještě svými náhončími spiklence k rychlému vykonání činu pobádal. Když však nadešla rozhodná chvíle, byl '''B.''' i se soudruhy zatčen a 30. září 1586 odpraven. Čtyři měsíce potom vyřčen i nad Marií ortel smrtí a to hlavně na základě dopisů, u '''B'''-a zabavených. Ona však do poslední chvíle popírala jejich pravost, a přátelé její stále ujišťovali, že byly dílem Walsinghama a podvrženy proto, aby nenáviděná královna na základě velezrády mohla býti odstraněna; domněnka to, jež nabývá pravděpodobnosti tím, že tajemník v pozdějších létech bezpodmínečně podporoval vše, na čem Alžběta se byla usnesla.
'''2) B.''' {{Prostrkaně|Charles Cardale}}, botanik angl. (* 1808 v Ludlowu v Shropshiru), professor botaniky při universitě v Cambridgi. Uveřejnil mnohé práce o květeně a hmyzu ostrovů britských, z nichž uvádíme tyto: <span lang="en">''Flora Bathoniensis''</span> (Bath, 1834); <span lang="en">''Primitiae florae Sarnicae''</span> (Lond., 1839); <span lang="en">''A Synopsis of the British Rubi''</span> (Londýn, 1846); <span lang="en">''Flora of Cambridgeshire''</span> (t., 1860); <span lang="en">''The British Rubi''</span> (1869) a zvláště <span lang="en">''Manual of British Botany''</span> (t., 1843, 4. vyd. 1867). '''B.''' jest také vydavatelem věstníka <span lang="en">„Annals of natural history“</span>. ''[[Autor:
'''3) B.''' {{Prostrkaně|Churchill}}, archaeolog a bohoslovec angl., narodil se r. 1821 v Leicestershiru, stud. v Cambridgi, stal se (1865) prof. archaeologie a rok na to kaplanem v Corkfieldu. Již r. 1846 upozornil na sebe essayem <span lang="en">''The Influence of Christianity in Promoting the Abolition of Slavery in Europe''</span>, za nějž obdržel cenu Hulseovu; avšak v širší známost uvedl se vydáním starých papyrusových rukopisů, jež ve zříceninách egyptských Théb nalezl (1847) Josef Arden, a jež obsahují řeči Hyperidovy: <span lang="en">''The Oration of Hyperides against Demosthenes''</span> (Cambr., 1853); <span lang="en">''The Oration of Hyperides for Lycophon and Euxenippus''</span> (1853); <span lang="en">''The Funeral of Hyperides''</span> (1858) a j. Vysoko cení se jeho příspěvky v Smithově a Cheethamově Slovníku křesťanských starožitností.
| |||