Ottův slovník naučný/Bicêtre: Porovnání verzí

'''Bicêtre''' [bisétr], osada náležející k obci Gentilly na jižní straně Paříže (1 ''km''). Jest zde největší nemocnice Francie (chorobinec, nemocnice a ústav choromyslných), zaujímající 215.756 ''m''², v níž r. 1888 bydlilo 3446 osob, mezi nimi 1754 starcův, 867 choromyslných a 429 osob služebných a při správě ústavu zaměstnaných. Výdaje t. r. činily 2,027.500 fr. Zde stával od 2. pol. XIII. st. hrad, jejž nejprve držel Jan, biskup winchesterský (z Winchester vzniklo porušením '''B'''.), a jejž velmi již zpustlý r. 1400 dal s nevídanou nádherou obnoviti Jan Orléanský, vévoda Berryský. Ale již roku 1411 byl hrad vypleněn a vypálen, i stal se později útočištěm lupičův a tuláků. Ludvík XIV. založil zde r. 1656 obecnou nemocnici (''Hôpital général'') a věznici pro mrzáky, žebráky, nalezence, mladé zločince, lehké ženštiny a j., a od r. 1710 přijímáni sem i choromyslní a osoby epileptické. Věznice přeložena odtud r. 1836 do pařížské Grande-Roquette. Roku 1792 (3–5. září) byl ústav bicêtreský jevištěm velkého krveprolití, v němž povražděno 172 osob. Na jižní straně ústavu zvedá se tvrz (''Fort de'' '''B'''.), náležející k pásu ochranných tvrzí pařížských.

{{Konec formy}}