|AUTOR=[[Autor:Karel Petr Kheil|Karel Petr Kheil]]
|POPISEK=
|ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. s. 967-969967–969. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni25ottogoog#page/n1015n1016/mode/2up1up Dostupné online.]
|VYDÁNO=
|LICENCE=PD-old-70
}}
{{Forma|proza}}
'''Bursa''' jest v novějšínovější době nejdůleitějšímnejdůležitějším shromadištěmshromaždištěm kupovačů, prodavačův a jejich prostředkovatelů. Na '''b'''-se scházejí se obchodníci, továrníci, speditoři, pojitovatelépojišťovatelé, vlastníci lodí, plavci, dohodci (sensálové), jednatelé a j., by o obchodech jednali a obchody uzavírali. Přicházejíce na '''b'''-su navtěvovatelénavštěvovatelé její vyměňují názory o záležitostechzáležitostech obchodních, ano i o událostech politických, pokud mohou působiti na zájmy obchodnictva a průmyslnictva; tím vytvořuje se jakési smýšlenísmýšlení, ježjež ovládá kruhy bursovní, a v němněmž zračí se povšechnápovšechná situace trhu, podlé nížníž pak jednotlivec seznav smýšlenísmýšlení neboli tendenci bursovní můžemůže opatřiti svoje jednání obchodní. '''B'''-su v nějakém místě lze tedy pokládati za středisko a srdce všehovšeho obchodu. Takové schůze kupců, směnárníků, povozníků, pojišťovatelůvpojišťovatelův a j. zajisté již za starodávna odbývaly se ve většíchvětších městech obchodních. Jen žeže schůzky ty původně byly nahodilé, bez ladu a skladu. AvšakAvšak znenáhla staly se zvykem, z nich vytvořily se řády (spolky) a vyvinuly se při nich obyčeje (zvyklosti, usance).
Slovo '''b.''' vyskytlo se teprve v XVI. stol. a má svůj původ v Bruggách; odvozujeť se od znaku rodiny van der Beurs, před jejímžjejímž domem odbývali italštíitalští kupci své schůzky. Jiní odvozují je z řec. ''βορσα'' = měšecměšec, nebo ze stř. lat. ''bursa'' = schůzka. V {{Prostrkaně|Paříži}} již r. 1304 byla '''b.''', jejež konala se u mostu Pont au change (tehdy le Grand pont); později byla ve velkém dvoře justičního paláce, pak v ulici Quincampoix, po té na Vendômském náměstí, potom v hôtelu de Soissons r. 1720, kdekdež byla zavřena z rozkazu státní rady. Ale jijiž r. 1724 opět zákonně zřízena, a místem, kde se má scházeti, ustanoven hôtel de Nevers (později císařská bibliotéka), v kterétokteréžto budově nalézaly se téžtéž kontroly Kompanie indické a v níníž kdysi Law založilzaložil královskou banku. Zde nacházela se '''b.''' do r. 1793, kdy opět byla zavřena, ale r. 1795 v Louvru zase otevřena; mezi tím časem uzavíraly se znamenité obchody bursovní v Palais-Royal. Počátkem roku 1796 zahajena v kostele Petites-Pères, r. 1807 přeloženapřeložena do Palais-Royal, r. 1818 do pozdějšípozdější budovy obchodní komory, aaž konečně 6. list. 1826 umístěna v nynějšímnynějším svém velikolepém a nádherném paláci (''Palais de la bourse''). - — V {{Prostrkaně|Hamburce}} konána '''b.''' již r. 1558, avšakavšak toliko na svobodném místě železnou mřížímříží opatřeném. NynějíNynější budova bursovní vystavěna byla v l. 1838-41 1838—41. -— Královská '''b.''' (''Royal Exchange'') v {{Prostrkaně|Londýně}}, pro odbyt zbožízboží a směnek určená, byla r. 1566 od TomášeTomáše Greshama vlastním nákladem vystavěna; po požáru r. 1666 postavena nová budova, která všakvšak r. 1838 opět lehla popelem. Místo její zaujala nynějšínynější budova, v níž také Lloyd má své sídlo. V Londýně jest zvláštnízvláštní '''b.''' pro cenné papíry domácí (''Stock-Exchange''), pro cenné papíry cizí (''Foreign Stock-Exchange''), pro obilí (''Corn-Exchange'') a pro uhlí (''Coal-Exchange'').
V {{Prostrkaně|Rakousku}} zákonná ustanovení o '''b'''-se ve {{Prostrkaně|Vídni}} z r. 1761, zejména pak patent o bursovnictví ze srpna 1771 zrušenazrušena byla cís. patentem ze dne 11. čce 1854, jímž vydán byl nový zákon pro '''b'''-su vídeňskou, nabyvšínabyvší platnosti dnem 1. ledna 1855. V zemích na řískéříšské radě ve Vídni zastoupených upraveno jest bursovnictví zákonem o organisaci burs ze dne 1. dubna 1875, obsahující 21 paragrafů. Podlé tohoto zákona povoluje {{Prostrkaně|zřizování burs}} ministerstvo financí a obchodu vyslechnuvšivyslechnuvši obchodní komory. '''B'''-sy mají samostatnou správu, ale pod státním dohledem. Pokoutní '''b'''-sy jsou zakázány a účastenství na nich tresce politický úřad první stolice pokutou 100 zl. nebo vězením od 1 do 14 dnů. KadáKaždá '''b.''' musí míti svůj statut, jejž schvaluje finanční a obchodníministerstvoobchodní ministerstvo; stanovy tyto musí obsahovati ustanovení o objemu činnosti bursovní, právech a povinnostech členův a navštěvovatelůnavštěvovatelů, vydrovánívydržování, správě a orgánech '''b'''-sy a narovnávání a rozhodování rozepří vzešlýchvzešlých z operací bursovních. Správě bursovní příslušípřísluší vydávati předpisy k upravení obchodu na '''b'''-se. Při kadékaždé b-se zřídí se bursovní kommissař, jenž bdí nad tím, aby se zachovávaly všechnyvšechny předpisy a zákony; ustanovuje ho ministr financí po shodě s ministrem obchodu. Podlé § 8. mají členové správy bursovní po skončené '''b'''-se úředně pod dohledem kommissaře vyhledati kursy (ceny) věcí na '''b'''-se odbytých, podlé jednání od sensálů obchodních po čas bursovní uzavřených a podlé dat, o nichnichž sensálové u vykonávání svého úřadu vědomosti´ nabyli. Úřední {{Prostrkaně|list bursovní}} (seznam cen) budiž bez prodlení správou bursovní vůbec ve známost uveden. Správě náležínáleží ustanovovati lhůty likvidační a způsob, jak se mají operace bursovní {{Prostrkaně|likvidovat}}, t. j. vypořádati (§ 10.). Za jednání bursovní pokládají se obchody, které se u veřejné místnosti bursovní v čas k tomu ustanovený učiní o věci, ve kterýchkterýchž jest dovoleno na té '''b''' se obchod vésti (§ 12.). {{Prostrkaně|Jednání bursovní}} pokládají se za jednání obchodní (§ 14.). Vedlé toho platí zvláštnízvláštní pro kadoukaždou '''b'''-su pořízená pravidla, {{Prostrkaně|bursovní statut}} neboli {{Prostrkaně|řád řečený}}, jenžjenž pro vídeňskou '''b'''-su dán, jest opravený dne 19. srpna 1888.
V {{Prostrkaně|Praze}} pociťovalapociťovala se potřeba '''b'''-sy již za dob císařovny Marie Terezie, kterákteráž také ke zřízení jejímu svolila; avšakavšak povolení toho tenkrát nebylo užitoužito V l. 1810 a 1818 gremium pražskéhopražského obchodnictva ve spolku s velkokupci a továrníky zemskými žádalo u vlády za povolení ke zřízení '''b'''-sy; k vybídnutí pražského bankéře Lämela byly žádostižádosti tyto r. 1828 obnoveny, všakvšak opět marně. KdyKdyž r. 1850 založena byla obchodní komora v Praze, týtýž Lämel (r. 1851) opět poukázal k potřebě '''b'''-sy. ZvláštěZvláště ukázal ku vzmáhající se poptávce po cizích směnkách (devisách), ježtoježto se myslilo, že pak cizí zasilatelé zbožízboží na pražsképražské své zákazníky bezprostředně budou vydávati směnky (trassovati) a tím remboursy (úhrady) prostřednictvím Vídně a jiných míst přestanou a náklady provisní tím se uspoří. Nicméně záležitost tato protahovala se rok od roku, aaž teprve 15. dubna 1871 otevřena byla pražskápražská '''b.''' Mezi tou dobou 20 let obchodní komora několikráte na zřízení '''b'''-sy si vzpomněla, ano v listopadu 1855 člen komory Seutter podal pilný návrh, o němžněmž radily se nekonečné kommisse, aniž věc byla pokročila. I pokusila se pražskápražská tržnicetržnice průmyslu a plodin založitizaložiti '''b'''-su pro obilí, která zahájena byla 19. listop. 1861, avšakavšak po roce zanikla, poněvadž zakladatelka sama do peněžnýchpeněžných nesnází upadla a přestala platiti. Po tomto nezdaru sama obchodní komora ostýchala se v zálžeitostizáležitosti té učiniti rozhodný začátek poukazujíc r. 1863 na stísněnost tehdejíchtehdejších poměrův obchodních, zvláštězvláště na krisi průmyslu bavlnářského za války americké. Třebať něco bylo pravdy v těchto nářcích, upříti nelze, žeže tolikétolikéž bylo schválnosti. Závislost Prahy na Vídni v oekonomickém i finančním ohledě byla a měla zůstati důležitýmdůležitým článkem soustavy centralistické. AvšakAvšak potřeba '''b'''-sy v Praze byla vždyvždy naléhavějšínaléhavější. R. 1867 utvořil se samostatný komitét k založenízaložení '''b'''-sy a snaha jeho po více nenež tříletém namáhání stala se skutkem. Od r. 1871 jest v Praze samostatná '''b.''', která se řídí bursovním řádem ze dne 2 . pros. 1875, a jejíjejíž důležitostdůležitost, třebattřebať nebyla '''b'''-sou světovou, bude tím většívětší, čím více zmohutní samospráva ve všechvšech oborech veřejné činnosti, čím více zvelebí se hmotné zdroje přirozeného bohatství království českého. DoložitiDoložiti slušísluší, žeže konají se přípravy, by pro plodiny zemské založilazaložila se v Praze samostatná '''b.''' {{Prostrkaně|obilní}}. V některých městech (na př. v Praze) bývají '''b'''-sy peněžnípeněžní a pro cenné papíry spojeny s '''b'''-sou pro zbožízboží (na pražsképražské '''b'''-se učiněn pokus s obchodem se zbožímzbožím, avakavšak pro nezdar opět od něho upuštěnoupuštěno); v jiných, zejména velkých městech (na př. v Londýně, PařížiPaříži, New Yorku) bývají od sebe odděleny.
Organisace '''b'''-sy a jednání obchodní na ní upravuje se povolanými orgány, pravidly a řády bursovními. Rozumí se, že při jednotlivých odvětvích obchodních rozhodují také zvyklosti obchodní. Bursovní obchody týkají se zbožízboží, jež se má dodati bud ihned ({{Prostrkaně|kassovní obchod}}), anebo teprve o určité lhůtě ({{Prostrkaně|lhůtní}}, {{Prostrkaně|terminový}} neboli {{Prostrkaně|dodávkový obchod}}). Obchody na dodávku bývají hlavně předmětem spekulace, jejíž úloha zakládá se v tom, aby pravděpodobným odhadem budoucích poměrů tržních co možná přiměřeně co do času rozvrhla a řídila přívoz zboží. Tu musíme rozeznávati zboží, jehož výroba podrobena je přirozenému občasí a závisí na nezměrných činitelích přírodních, a zboží, jež vyrábí se stále, a to ve množství, jež přizpůsobuje se poptávce. Rozumí se, že zboží zejména prvního druhu (na př. obilí, cukr a p.) hodí se za předmět spekulace. Spekulant -— jednotlivec arci jde za svým soukromohospodářským zájmem snaže se, by levně nakoupil a dráže prodal. Při cenných papírech spekulace k tomu přihlíží, které konujunktury přítomné působí nebo které okolnosti budoucí mohou působiti jednak na vnitřní hodnotu, jednak na výnosnost toho onoho cenného papíru. Stoupá-li diskontová míra, klesá kurs státních papírů s určitým úrokem a naopak. Očekává-li se válka, klesají státní papíry válčící moci jednak ze strachu, že utrpí její solvence, jednak z důvodu, že lze snad očekávati novou výpůjčku výše zúročenou. Úvěr nějakého státu především působí na kurs jeho dlužných úpisů. Proto říkává se, že kurs státních papírů je barometrem úvěru toho státu, a nezřídka předpovídá se z kursů státních papírů vládám těch států jejich k životu způsobilost a síla. Kdož kapitály svoje ukládají v cenných papírech, aby z nich úroky brali, obyčejně kupují při nízkých kursech a prodávají. když neočekávají dalšího stoupání kursův, a to jedno i druhé za hotové placení. Spekulanti na stoupání a klesání kursů, t. zv. {{Prostrkaně|ažiotéři}}, většinou zabývají se obchodem terminovým (lhůtním, na dodávku). Jedni kupují za dnešní kurs zavazujíce se, že za určitou dobu (primo, prvního v měsíci, medio, 15. nebo ultimo, posledního) papíry za týž kurs převezmou, a nadějíce se, že zatím kursu přiskočí, a oni pak papíry se ziskem prodají (ve Francii: ''haussiers'', v Anglii a Americe: ''bulls''). Druzí prodávají za dnešní kurs zavazujíce se, že za určitou dobu ty ony papíry za týž kurs dodají, a nadějíce se, že do té doby kursu spadne a oni pak papíry levněji koupí, by je dráže dodali (ve Francii: ''baissier, contremineurs'', v Anglii a Americe: ''bears''). Často vedlé skutečných koupí a prodejů na '''b'''-sách uzavírají se obchody differenční neboli rozdílové. Kdosi (''A'') koupí cenný papír, aniž jej skutečně chce převzíti od druhého (''B''), který toho papíru skutečně ani nemá. Je-li kurs neboli cena v den dodávky vyšší, než byl v den učiněné smlouvy, vyplatí prodavatel (''B'') kupovateli (''A'') differenci (rozdíl); v opačném případě vyplatí differenci kupovatel prodavateli. (Viz [[../Ažiotáže|{{Prostrkaně|Ažiotáže}}]].) Bursovní obchody s cennými papíry jsou velmi rozmanity a složity co do podmínek, za jakými mají se dodati a přejmouti. Rozeznáváme koupě na určitou dodávku, na denní dodávku, prodej na opověď, obchody prémiové, a to prémiový obchod jednoduchý (s prémií přední a zadní neboli opovědnou), prémiový obchod dvojitý, obchod na kolik ještě neboli na více (''Nochgeschaft''), stelláže (trhy stanovené, trhy s volbou mezi stanovenými neboli vymezenými kursy), prémiový obchod dvoustranný, obchody prolongační neboli výručné s reportem (výručným) nebo deportem (půjčovným), obchody lombardové (zástavní, záložní, depôtní) a j. Viz [[../Cenné papíry|{{Prostrkaně|Cenné papíry}}]].
Značné náklady na zřizování a vydržování burs opatřují se obyčejně příspěvky účastníkův a vstupným navštěvovatelů. Členové '''b'''-sy ze svého středu volívají {{Prostrkaně|výbor}} (radu, komoru, kommissi) {{Prostrkaně|bursovní}}, který korporaci zastupuje podlé pravidel a práv jemu vyměřených bursovními stanovami (řádem, zákonem). Po ukončené '''b'''-se přísežní dohodcové ohlašují u bursovního výboru (rady, kommisse, komory) ceny (kursy), za něž zboží (cenné papíry) bylo nabízeno a hledáno, a za které obchody se uzavíraly. Z těchto cen (kursů) vyšetří se ceny průměrné, které zaznamenávají se v {{Prostrkaně|lístku kursovním}} (měnném neboli bursovním). V novinách čítáme denně {{Prostrkaně|bursovní zprávy}}, t. j. vylíčení celého průběhu obchodního na '''b'''-se. Ze zpráv těchto dovídáme se, které okolnosti působily na stoupání nebo klesání cen (kursů), které pověsti kolovaly na '''b'''-se o jednotlivých firmách, o zdaru nebo nezdaru toho neb onoho podniku, o přívozu nebo vývozu, o zásobách některého zboží, zkrátka o všem, co obecnost obchodnickou nebo kupce jednotlivce může zajímati. Ve zprávách o '''b'''-se pro cenné papíry činívá se někdy zmínka o {{Prostrkaně|parketu}} (ve Vídni mu říkají ''Schranken''); tím rozumí se místo na '''b'''-se se výhradně dohodcům vyhrazené, ve kterém se společně scházejí, by zakázky jim před '''b'''-sou nebo mezi '''b'''-sou dané mezi sebou vyřídili. {{Prostrkaně|Kulissou}} (''Coulisse'') nazývá se společenství bursovních agentův a spekulantů. ''[[Autor:Karel Petr Kheil|Kh.]]''
{{Konec formy}}
|