Ottův slovník naučný/Bursa: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Jklamo (diskuse | příspěvky)
m oprava
m oprava divných znaků, při té příležitosti základní typografická úprava
Řádek 9:
|AUTOR=[[Autor:Karel Petr Kheil|Karel Petr Kheil]]
|POPISEK=
|ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Čtvrtý díl. Praha : J. Otto, 1891. s. 967-969967–969. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni25ottogoog#page/n1015n1016/mode/2up1up Dostupné online.]
|VYDÁNO=
|LICENCE=PD-old-70
Řádek 18:
}}
{{Forma|proza}}
'''Bursa''' jest v novějššínovější době nejdůležitějššímnejdůležitějším shromaždišštěmshromaždištěm kupovačů, prodavačův a jejich prostředkovatelů. Na '''b'''-se scházejí se obchodníci, továrníci, speditoři, pojišt’ovatelépojišťovatelé, vlastníci lodí, plavci, dohodci (sensálové), jednatelé a  j., by o obchodech jednali a obchody uzavírali. Přicházejíce na '''b'''-su navštěvovatelénavštěvovatelé její vyměňují názory o záležžitostechzáležitostech obchodních, ano i o událostech politických, pokud mohou působiti na zájmy obchodnictva a průmyslnictva; tím vytvořuje se jakési smýššlenísmýšlení, ježžjež ovládá kruhy bursovní, a v němžněmž zračí se povššechnápovšechná situace trhu, podlé nힾníž pak jednotlivec seznav smýššlenísmýšlení neboli tendenci bursovní můžžemůže opatřiti svoje jednání obchodní. '''B'''-su v nějakém místě lze tedy pokládati za středisko a srdce vššehovšeho obchodu. Takové schůze kupců, směnárníků, povozníků, pojiššťovatelůvpojišťovatelův a  j. zajisté jižž za starodávna odbývaly se ve větššíchvětších městech obchodních. Jen žžeže schůzky ty původně byly nahodilé, bez ladu a skladu. AvššakAvšak znenáhla staly se zvykem, z nich vytvořily se řády (spolky) a vyvinuly se při nich obyčeje (zvyklosti, usance).
 
Slovo '''b.''' vyskytlo se teprve v XVI.  stol. a má svůj původ v Bruggách; odvozujeť’ se od znaku rodiny van der Beurs, před jejímžžjejímž domem odbývali italšštíitalští kupci své schůzky. Jiní odvozují je z řec. ''βορσα'' = m칚ecměšec, nebo ze stř. lat. ''bursa'' = schůzka. V {{Prostrkaně|Paříži}} žjižž r.  1304 byla '''b.''', ježjež konala se u mostu Pont au change (tehdy le Grand pont); později byla ve velkém dvoře justičního paláce, pak v ulici Quincampoix, po té na Vendômském náměstí, potom v hôtelu de Soissons r.  1720, kdežkdež byla zavřena z rozkazu státní rady. Ale jižjiž r.  1724 opět zákonně zřízena, a místem, kde se má scházeti, ustanoven hôtel de Nevers (později císařská bibliotéka), v kteréžtokteréžto budově nalézaly se t鞾též kontroly Kompanie indické a v nížníž kdysi Law založžilzaložil královskou banku. Zde nacházela se '''b.''' do r.  1793, kdy opět byla zavřena, ale r.  1795 v Louvru zase otevřena; mezi tím časem uzavíraly se znamenité obchody bursovní v Palais-Royal. Počátkem roku 1796 zahajena v kostele Petites-Pères, r.  1807 přeložženapřeložena do Palais-Royal, r.  1818 do pozdějššípozdější budovy obchodní komory, konečně 6.  list. 1826 umístěna v nynějššímnynějším svém velikolepém a nádherném paláci (''Palais de la bourse''). - —V {{Prostrkaně|Hamburce}} konána '''b.''' jižž r.  1558, avššakavšak toliko na svobodném místě žželeznou mřížžímříží opatřeném. NynějšíNynější budova bursovní vystavěna byla v l. 1838-—41 1838—41. - Královská '''b.''' (''Royal Exchange'') v {{Prostrkaně|Londýně}}, pro odbyt zbožžízboží a směnek určená, byla r.  1566 od TomṚeTomáše Greshama vlastním nákladem vystavěna; po požáru r.  1666 postavena nová budova, která vššakvšak r.  1838 opět lehla popelem. Místo její zaujala nynějššínynější budova, v nížž také Lloyd má své sídlo. V Londýně jest zvlᚹtnízvláštní '''b.''' pro cenné papíry domácí (''Stock-Exchange''), pro cenné papíry cizí (''Foreign Stock-Exchange''), pro obilí (''Corn-Exchange'') a pro uhlí (''Coal-Exchange'').
 
V {{Prostrkaně|Rakousku}} zákonná ustanovení o '''b'''-se ve {{Prostrkaně|Vídni}} z r.  1761, zejména pak patent o bursovnictví ze srpna 1771 zruššenazrušena byla cís. patentem ze dne 11.  čce 1854, jímžž vydán byl nový zákon pro '''b'''-su vídeňskou, nabyvššínabyvší platnosti dnem 1.  ledna 1855. V zemích na říšskéříšské radě ve Vídni zastoupených upraveno jest bursovnictví zákonem o organisaci burs ze dne 1.  dubna 1875, obsahující 21  paragrafů. Podlé tohoto zákona povoluje {{Prostrkaně|zřizování burs}} ministerstvo financí a obchodu vyslechnuvššivyslechnuvši obchodní komory. '''B'''-sy mají samostatnou správu, ale pod státním dohledem. Pokoutní '''b'''-sy jsou zakázány a účastenství na nich tresce politický úřad první stolice pokutou 100  zl. nebo vězením od 1 do 14  dnů. KaždáKaždá '''b.''' musí míti svůj statut, jejžž schvaluje finanční a obchodníministerstvoobchodní ministerstvo; stanovy tyto musí obsahovati ustanovení o objemu činnosti bursovní, právech a povinnostech členův a navšštěvovatelůnavštěvovatelů, vydržovánívydržování, správě a orgánech '''b'''-sy a narovnávání a rozhodování rozepří vzeššlýchvzešlých z operací bursovních. Správě bursovní přísluššípřísluší vydávati předpisy k upravení obchodu na '''b'''-se. Při každékaždé b-se zřídí se bursovní kommissař, jenžž bdí nad tím, aby se zachovávaly vššechnyvšechny předpisy a zákony; ustanovuje ho ministr financí po shodě s ministrem obchodu. Podlé §  8. mají členové správy bursovní po skončené '''b'''-se úředně pod dohledem kommissaře vyhledati kursy (ceny) věcí na '''b'''-se odbytých, podlé jednání od sensálů obchodních po čas bursovní uzavřených a podlé dat, o nichžnichž sensálové u vykonávání svého úřadu vědomosti´ nabyli. Úřední {{Prostrkaně|list bursovní}} (seznam cen) budižž bez prodlení správou bursovní vůbec ve známost uveden. Správě náležžínáleží ustanovovati lhůty likvidační a způsob, jak se mají operace bursovní {{Prostrkaně|likvidovat}}, t.  j. vypořádati (§  10.). Za jednání bursovní pokládají se obchody, které se u veřejné místnosti bursovní v čas k tomu ustanovený učiní o věci, ve kterýchžkterýchž jest dovoleno na té '''b''' se obchod vésti (§  12.). {{Prostrkaně|Jednání bursovní}} pokládají se za jednání obchodní (§  14.). Vedlé toho platí zvlṚtnízvláštní pro každoukaždou '''b'''-su pořízená pravidla, {{Prostrkaně|bursovní statut}} neboli {{Prostrkaně|řád řečený}}, jenžžjenž pro vídeňskou '''b'''-su dán, jest opravený dne 19.  srpna 1888.
 
V {{Prostrkaně|Praze}} pociť’ovalapociťovala se potřeba '''b'''-sy jižž za dob císařovny Marie Terezie, kterážkteráž také ke zřízení jejímu svolila; avššakavšak povolení toho tenkrát nebylo užžitoužito V l.  1810 a 1818 gremium pražžskéhopražského obchodnictva ve spolku s velkokupci a továrníky zemskými žžádalo u vlády za povolení ke zřízení '''b'''-sy; k vybídnutí pražského bankéře Lämela byly žžádostižádosti tyto r.  1828 obnoveny, vššakvšak opět marně. KdyžKdyž r.  1850 založena byla obchodní komora v Praze, týžtýž Lämel (r.  1851) opět poukázal k potřebě '''b'''-sy. ZvlᚹtěZvláště ukázal ku vzmáhající se poptávce po cizích směnkách (devisách), ježžtoježto se myslilo, že pak cizí zasilatelé zbožžízboží na pražžsképražské své zákazníky bezprostředně budou vydávati směnky (trassovati) a tím remboursy (úhrady) prostřednictvím Vídně a jiných míst přestanou a náklady provisní tím se uspoří. Nicméně záležitost tato protahovala se rok od roku, teprve 15.  dubna 1871 otevřena byla pražžskápražská '''b.''' Mezi tou dobou 20  let obchodní komora několikráte na zřízení '''b'''-sy si vzpomněla, ano v listopadu 1855 člen komory Seutter podal pilný návrh, o němžžněmž radily se nekonečné kommisse, anižž věc byla pokročila. I pokusila se pražžskápražská tržžnicetržnice průmyslu a plodin založžitizaložiti '''b'''-su pro obilí, která zahájena byla 19.  listop. 1861, avššakavšak po roce zanikla, poněvadžž zakladatelka sama do pen잾nýchpeněžných nesnází upadla a přestala platiti. Po tomto nezdaru sama obchodní komora ostýchala se v zálžežitostizáležitosti té učiniti rozhodný začátek poukazujíc r.  1863 na stísněnost tehdejšíchtehdejších poměrův obchodních, zvlᚹtězvláště na krisi průmyslu bavlnářského za války americké. Třebať’ něco bylo pravdy v těchto nářcích, upříti nelze, žžeže tolikéžtolikéž bylo schválnosti. Závislost Prahy na Vídni v oekonomickém i finančním ohledě byla a měla zůstati důležžitýmdůležitým článkem soustavy centralistické. AvššakAvšak potřeba '''b'''-sy v Praze byla vžždyvždy naléhavějššínaléhavější. R.  1867 utvořil se samostatný komitét k založženízaložení '''b'''-sy a snaha jeho po více nežnež tříletém namáhání stala se skutkem. Od r.  1871 jest v Praze samostatná '''b.''', která se řídí bursovním řádem ze dne 2 . pros. 1875, a jejížjejíž důležžitostdůležitost, třebat’třebať nebyla '''b'''-sou světovou, bude tím větššívětší, čím více zmohutní samospráva ve vššechvšech oborech veřejné činnosti, čím více zvelebí se hmotné zdroje přirozeného bohatství království českého. DoložžitiDoložiti sluššísluší, žžeže konají se přípravy, by pro plodiny zemské založžilazaložila se v Praze samostatná '''b.''' {{Prostrkaně|obilní}}. V některých městech (na př. v Praze) bývají '''b'''-sy pen잾nípeněžní a pro cenné papíry spojeny s '''b'''-sou pro zbožžízboží (na pražžsképražské '''b'''-se učiněn pokus s obchodem se zbožžímzbožím, avšakavšak pro nezdar opět od něho upušštěnoupuštěno); v jiných, zejména velkých městech (na př. v Londýně, PařힾiPaříži, New Yorku) bývají od sebe odděleny.
 
Organisace '''b'''-sy a jednání obchodní na ní upravuje se povolanými orgány, pravidly a řády bursovními. Rozumí se, žže při jednotlivých odvětvích obchodních rozhodují také zvyklosti obchodní. Bursovní obchody týkají se zbožžízboží, ježž se má dodati bud’ ihned ({{Prostrkaně|kassovní obchod}}), anebo teprve o určité lhůtě ({{Prostrkaně|lhůtní}}, {{Prostrkaně|terminový}} neboli {{Prostrkaně|dodávkový obchod}}). Obchody na dodávku bývají hlavně předmětem spekulace, jejíž úloha zakládá se v tom, aby pravděpodobným odhadem budoucích poměrů tržních co možná přiměřeně co do času rozvrhla a řídila přívoz zboží. Tu musíme rozeznávati zboží, jehož výroba podrobena je přirozenému občasí a závisí na nezměrných činitelích přírodních, a zboží, jež vyrábí se stále, a to ve množství, jež přizpůsobuje se poptávce. Rozumí se, že zboží zejména prvního druhu (na př. obilí, cukr a  p.) hodí se za předmět spekulace. Spekulant - jednotlivec arci jde za svým soukromohospodářským zájmem snaže se, by levně nakoupil a dráže prodal. Při cenných papírech spekulace k tomu přihlíží, které konujunktury přítomné působí nebo které okolnosti budoucí mohou působiti jednak na vnitřní hodnotu, jednak na výnosnost toho onoho cenného papíru. Stoupá-li diskontová míra, klesá kurs státních papírů s určitým úrokem a naopak. Očekává-li se válka, klesají státní papíry válčící moci jednak ze strachu, že utrpí její solvence, jednak z důvodu, že lze snad očekávati novou výpůjčku výše zúročenou. Úvěr nějakého státu především působí na kurs jeho dlužných úpisů. Proto říkává se, že kurs státních papírů je barometrem úvěru toho státu, a nezřídka předpovídá se z kursů státních papírů vládám těch států jejich k životu způsobilost a síla. Kdož kapitály svoje ukládají v cenných papírech, aby z nich úroky brali, obyčejně kupují při nízkých kursech a prodávají. když neočekávají dalšího stoupání kursův, a to jedno i druhé za hotové placení. Spekulanti na stoupání a klesání kursů, t.  zv. {{Prostrkaně|ažiotéři}}, většinou zabývají se obchodem terminovým (lhůtním, na dodávku). Jedni kupují za dnešní kurs zavazujíce se, že za určitou dobu (primo, prvního v měsíci, medio, 15. nebo ultimo, posledního) papíry za týž kurs převezmou, a nadějíce se, že zatím kursu přiskočí, a oni pak papíry se ziskem prodají (ve Francii: ''haussiers'', v Anglii a Americe: ''bulls''). Druzí prodávají za dnešní kurs zavazujíce se, že za určitou dobu ty ony papíry za týž kurs dodají, a nadějíce se, že do té doby kursu spadne a oni pak papíry levněji koupí, by je dráže dodali (ve Francii: ''baissier, contremineurs'', v Anglii a Americe: ''bears''). Často vedlé skutečných koupí a prodejů na '''b'''-sách uzavírají se obchody differenční neboli rozdílové. Kdosi (''A'') koupí cenný papír, aniž jej skutečně chce převzíti od druhého (''B''), který toho papíru skutečně ani nemá. Je-li kurs neboli cena v den dodávky vyšší, než byl v den učiněné smlouvy, vyplatí prodavatel (''B'') kupovateli (''A'') differenci (rozdíl); v opačném případě vyplatí differenci kupovatel prodavateli. (Viz [[../Ažiotáže|{{Prostrkaně|Ažiotáže}}]].) Bursovní obchody s cennými papíry jsou velmi rozmanity a složity co do podmínek, za jakými mají se dodati a přejmouti. Rozeznáváme koupě na určitou dodávku, na denní dodávku, prodej na opověď, obchody prémiové, a to prémiový obchod jednoduchý (s prémií přední a zadní neboli opovědnou), prémiový obchod dvojitý, obchod na kolik ještě neboli na více (''Nochgeschaft''), stelláže (trhy stanovené, trhy s volbou mezi stanovenými neboli vymezenými kursy), prémiový obchod dvoustranný, obchody prolongační neboli výručné s reportem (výručným) nebo deportem (půjčovným), obchody lombardové (zástavní, záložní, depôtní) a j. Viz [[../Cenné papíry|{{Prostrkaně|Cenné papíry}}]].
 
Značné náklady na zřizování a vydržování burs opatřují se obyčejně příspěvky účastníkův a vstupným navštěvovatelů. Členové '''b'''-sy ze svého středu volívají {{Prostrkaně|výbor}} (radu, komoru, kommissi) {{Prostrkaně|bursovní}}, který korporaci zastupuje podlé pravidel a práv jemu vyměřených bursovními stanovami (řádem, zákonem). Po ukončené '''b'''-se přísežní dohodcové ohlašují u bursovního výboru (rady, kommisse, komory) ceny (kursy), za něž zboží (cenné papíry) bylo nabízeno a hledáno, a za které obchody se uzavíraly. Z těchto cen (kursů) vyšetří se ceny průměrné, které zaznamenávají se v {{Prostrkaně|lístku kursovním}} (měnném neboli bursovním). V novinách čítáme denně {{Prostrkaně|bursovní zprávy}}, t.  j. vylíčení celého průběhu obchodního na '''b'''-se. Ze zpráv těchto dovídáme se, které okolnosti působily na stoupání nebo klesání cen (kursů), které pověsti kolovaly na '''b'''-se o jednotlivých firmách, o zdaru nebo nezdaru toho neb onoho podniku, o přívozu nebo vývozu, o zásobách některého zboží, zkrátka o všem, co obecnost obchodnickou nebo kupce jednotlivce může zajímati. Ve zprávách o '''b'''-se pro cenné papíry činívá se někdy zmínka o {{Prostrkaně|parketu}} (ve Vídni mu říkají ''Schranken''); tím rozumí se místo na '''b'''-se se výhradně dohodcům vyhrazené, ve kterém se společně scházejí, by zakázky jim před '''b'''-sou nebo mezi '''b'''-sou dané mezi sebou vyřídili. {{Prostrkaně|Kulissou}} (''Coulisse'') nazývá se společenství bursovních agentův a spekulantů. ''[[Autor:Karel Petr Kheil|Kh.]]''
{{Konec formy}}