Ottův slovník naučný/Řízení: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řízení (rozpracováno)
 
m Oprava odkazů
Řádek 82:
'''Ř.''' {{Prostrkaně|moniturní}} viz [[../Opravovací řízení|{{Prostrkaně|Opravovací řízení}}]].
 
'''Ř.''' objektivní viz [[../ObjektivníObjektivné řízení|{{Prostrkaně|Objektivní řízení}}]].
 
'''Ř.''' {{Prostrkaně|obžalovací}} viz [[../Obžalovací řízení|{{Prostrkaně|Obžalovací řízení}}]].
Řádek 104:
 
 
sada {{Prostrkaně|obžalovací}} (akkusační) nebo {{Prostrkaně|vyšetřovací}} (inkvisiční); zásada {{Prostrkaně|jednání přímého a ústního}} nebo jednání {{Prostrkaně|písemného}}; jednání {{Prostrkaně|veřejného}} nebo {{Prostrkaně|tajného}}; zásada stanovící {{Prostrkaně|volné uvažování důkazů}} nebo zásada {{Prostrkaně|stanovící pevná pravidla průvodní}} (zákonná theorie průvodní); konečně buď zásada, že soudy trestní mají býti obsazeny jen soudci úředními, práva znalými, nebo zásada, že mají se jich zároveň také účastniti {{Prostrkaně|mužové z občanstva}} (element laický), a to buďsi ve formě soudů {{Prostrkaně|porotních}} nebo soudů {{Prostrkaně|přísežných}}. (Viz [[../Obžalovací řízení|{{Prostrkaně|Obžalovací řízení}}]], [[../Písemnost řízení|{{Prostrkaně|Písemnost řízení}}]], [[../Porota|{{Prostrkaně|Porota}}]], [[../Přímost a nepřímost řízení trestního|{{Prostrkaně|Přímost a nepřímost řízení trestního}}]], [[../Průvodní řízení|{{Prostrkaně|Průvodní řízení}}]] a [[../Veřejnost|{{Prostrkaně|Veřejnost}} v '''ř.''' trestním]]). Střídáním se právě těchto zásad vyplněny jsou z největší části nejdůležitější fase {{Prostrkaně|v historickém vývoji}} '''ř.''' trestního v zemích evropských od těch dob, kdy recipován tu byl process římsko-kanonický. Tento process vytvořen byl doktrínou a praxí {{Prostrkaně|italskou}} a došel formálného uznání {{Prostrkaně|v Německu}} hrdelním řádem Karla V. z r. 1532. '''Ř.''', jež na těchto základech se vyvinulo, má ráz inkvisiční, jednání v něm jest tajné a písemné, právo důkazní upraveno jest určitými theoriemi průvodními a doplněno hojným užíváním [[../Tortura|{{Prostrkaně|tortury}}]] (v. t.), v soudech trestních pak dřívější soudcové z lidu víc a více ustupují soudcům učeným, práva cizího znalým. Jakožto »obecný inkvisiční process německý« toto '''ř.''' jest obsaženo v partikulárních řádech tr. německých z 2. pol. stol. XVIII. a 1. pol. stol. XIX. zachovávajíc tento svůj ráz přese všecka formálná zdokonalení, jichž dostalo se mu zvláště po zrušení tortury. Rovněž v zemích {{Prostrkaně|Českých a Rakouských}} došel přijetí týž obecný process inkvisiční. V oněch jest tato recepce formálně dokonána nejprve pro právo městské schválením Koldínových »práv městských« r. 1579. Pro obor práva zemského pak přijat dotčený process Obnoveným zřízením zemským pro Čechy z r. 1627 a pro Moravu z r. 1628. Úpravy formálně jednotné dostalo se mu potom pro obor jak práva městského, tak zemského hrdelním řádem Josefa I. z r. 1707 vydaným pro Čechy, Moravu a Slezsko. Týž inkvisiční process jest také obsažen v prvním zákoníku vydaném společně pro země České i Rakouské, v hrdelním řádě Marie Terezie (Constitutio criminalis Theresiana z 31. pros. 1768) a se změnou způsobenou zrušením tortury (2. led. 1776) i v »obecném řádě soudním kriminálním« Josefa II. z 1. čna 1788, v zákoníku tr. západohaličském ze 17. čna 1796 i v rakouském zákoníku tr. ze 3. září 1803.
 
Zvláštní důležitosti pro další vývoj '''ř.''' trestního nabylo právo {{Prostrkaně|anglické}}. V Anglii, kdež nikdy nebyl recipován process římsko-kanonický, '''ř.''' tr. vyvíjelo se způsobem přirozeným na základech domácích. V tomto '''ř.''' provedena jest zásada {{Prostrkaně|obžalovací}}, jednání jest {{Prostrkaně|ústní a veřejné}} a elementu laickému zachována spolupůsobnost ve formě soudů porotních (viz [[../Porota|{{Prostrkaně|Porota}} trestní v Anglii]]). Podle vzoru tohoto '''ř.''' anglického provedena jest reforma '''ř.''' trestního nejprve ve {{Prostrkaně|Francii}}, kdež až do veliké revoluce z r. 1789 měl rovněž neobmezenou platnost process inkvisiční do samé krajnosti vyvinutý. Reforma, provedena tu tím způsobem, že přijaty jsou sice z trestního '''ř.''' anglického některé zásady a některá zařízení, zároveň však zachovány jsou v platnosti i zásady a různá zařízení posavadního processu inkvisičního, obojí pak organicky sloučeno v útvar zcela nový, t. z. '''ř.''' {{Prostrkaně|trestní reformované}}. Charakteristickou zvláštností tohoto reformovaného '''ř.''' trestního, jak po různých změnách a pokusech se vytvořilo, jest, ze jedna jeho čásť – {{Prostrkaně|přípravné vyšetřování}}, ''instruction préparatoire'' – zachovala ráz starého '''ř.''' inkvisičního (viz [[../Přípravné vyhledávání|{{Prostrkaně|Přípravné vyhledávání}} a př. vyšetřování]]), kdežto zásady platné v právě anglickém došly provedení teprve v části další, ovšem nejdůležitější a rozhodující, t. zv. {{Prostrkaně|hlavním přelíčení}}, ''débats'' (viz [[../Líčení|{{Prostrkaně|Líčení}}]]). V oné prve části platí zásada vyšetřovací a jednání, konané vesměs před soudcem úředním, práva znalým – soudcem vyšetřujícím –, jest tajné a písemné. Ve hlavním přelíčení však zachovává se forma obžalovací, jednání jest ústní a veřejné a soud, a to při některých, zvláště důležitých činech trestných soud porotní, rozhoduje podle zásady volného uvažování důkazů. V této poslední příčině nebylo následováno práva anglického, jež sice nezná zákonné theorie průvodní ve smysle inkvisičních řádů trestních, ale obsahuje přece podrobná pravidla průvodní (''law of evidence''). Nejvýznačnější zvláštností tohoto '''ř.''' pak jest, že v něm pro podávání a zastupování veřejné trestní obžaloby zřízen jest zvláštní orgán, {{Prostrkaně|státní zastupitelstvo}} (podle francouzského označení {{Prostrkaně|veřejné ministerstvo}}, ''ministère public'', viz [[../Zastupitelství státní|{{Prostrkaně|Státní zastupitelstvo}}]]). Toto reformované '''ř.''' tr. bylo napořád recipováno všemi partikulárními, trest. řády {{Prostrkaně|německými}}, jež byly vydány počínajíc rokem 1848, a prvním říšským řádem tr. německým z 27. led. 1877. {{Prostrkaně|V Rakousku}} některé reformy '''ř.''' trestního byly zavedeny již r. 1848 (soudy porotní pro delikty tiskové) a vydán nový reformovaný řád tr. 17. ledna 1850. Ale události politické té doby a spojené s tím snahy reakční způsobily, že nejprve zrušeny jsou soudy porotní a potom vydán i nový řád tr. z 29. čce 1853, jenž sice zachoval některé formy trestního '''ř.''' reformovaného (ústní jednání a velmi obmezenou veřejnost při t. zv. závěrečném přelíčení) zároveň s institucí státního zastupitelství, ale jinak vrátil se skoro úplně k zásadám řízení inkvisičního, jak byly provedeny v zák. tr. z r. 1803. Teprve po obnově řádův ústavních v letech šedesátých staly se aspoň částečné opravy '''ř.''' trestního v duchu řízení reformovaného, zejména zavedeny zase znova soudy porotní pro delikty tiskové (zákony z 9. břez. 1869 č. 32 a 33 ř. z.). Konečně pak 23. květ. 1873 vydán nový, dosud platný řád tr., zdělaný na základě řádu tr. ze 17. led. 1850. Dotčeným zákonem, jenž vešel v platnost 1. led. 1874, obnoveno u nás v plném rozsahu tr. '''ř.''' reformované, jehožto některé zásady – zejména to platí o zásadě obžalovací – došly tu mnohem rozsáhlejšího a důslednějšího provedení, než v kterémkoli z tehdejších řádů tr. reformovaných i než v pozdějším řádu tr. německém z r. 1877. S řádem tr. samým zároveň byly vydány zákony z 23. květ. 1873, č. 120 a 121 ř. z. o dočasném zastavení působnosti soudů porotních a o zdělávání seznamů porotních. Obsáhlé prováděcí nařízení jest z 19. list. 1873, č. 152 ř. z. Doplňky a částečné změny ustanovení původních obsahují: zákon z 31. pros. 1877, č. 3 ř. z. z r. 1878 o stížnostech zmatečných; zák. ze 16. břez. 1892, č. 64 ř. z. o náhradě nevinně odsouzeným a z 9. čce 1894, č. 161 ř. z. o zrušení kaucí časopiseckých a některých změnách řízení tiskového. Zcela nová úprava '''ř.''' tiskového, zejména zrušení t. zv. [[../Objektivné řízení|{{Prostrkaně|objektivného řízení}}]] (v. t.) navržena jest ve vládní osnově nového zák. tiskového, jež byla podána sněmovně poslanecké říšské rady r. 1902. Pro trestní soudy vojenské platí u nás posud zastaralé '''ř.''' tr. inkvisiční upravené podle předpisů hrdelního řádu Tereziánského. Pro království {{Prostrkaně|Chorvatsko-slavonské}} upraveno jest '''ř.''' tr. zákonem ze 17. květ. 1875, pro království {{Prostrkaně|Uherské}} ze 4. pros. 1896; pro {{Prostrkaně|Bosnu a Hercegovinu}} vydán nový řád tr. 30. led. 1891. Snahy usilující o další reformy v '''ř.''' trestním směřují více jen k jednotlivostem, než k zásadně odchylné úpravě celkové. Z návrhů hlouběji zasahujících sluší zejména vytknouti ty, jež žádají, aby soudní přípravné vyšetřovaní bylo odstraněno a nahrazeno pátráním, jež by buď za částečné spolučinnosti soudce vyšetřujícího aneb úplně v oboru vlastní působnosti konal státní zástupce. (Srv. o tom zvláště: Zucker, Ueber elnige Reformen des Vorverfahrens im modernen Strafprocesse (Víd., 1902).
Řádek 112:
'''Ř.''' {{Prostrkaně|upomínací}} viz str. 840''b''.
 
'''Ř.''' {{Prostrkaně|ústní}} viz [[../Písemnost řízení|{{Prostrkaně|Písemnost řízení}}]].
{{Konec formy}}