Ottův slovník naučný/Au porteur: Porovnání verzí

m
Typo
(Au porteur)
 
m (Typo)
}}
{{Forma|proza}}
'''Au porteur''' [ó portör], franc., {{Prostrkaně|tomu, kdo přinese}}, předloží, majiteli; {{Prostrkaně|billet}} '''a. p.''' jest {{Prostrkaně|papír svědčící majiteli}} (''Inhaberpapier'', angl. ''Security to bearer''). Papírem majiteli svědčícím jest listina, ve které slibuje vydatel splnění {{Prostrkaně|každému majiteli}} (čl. 1393. o. z. obč., č. 846. obč. zák. švýc., čl. 1039. obč. zák. sask., čl. 685. osn. něm. obč. z. – čl. 221. holl. obch. z. – čl. 17. nást. drážď.}). Zní-li papír vůbec majiteli, jest to prostý, úplný papír majiteli svědčící; zavazuje-li se vydatel splniti věřiteli určitému a zároveň vůbec majiteli (»X neb majiteli«), jest to papír {{Prostrkaně|s alternativní}} klausulí m. sv. Stopy papírů m. sv. nalézáme již sice v šedé starobylosti: tak na př. dřevěné známky řeckých soudců (''σύμβολα''), poukázky to na mzdu; tak u Římanů ''tesserae'' a ''missilia'', známky to na plodiny mezi lid rozdávané a j. v.; avšak listiny m. sv. vyskytují se vlastně teprve od IX. století. S papíry s alternativní klausulí setkáváme se totiž již v IX. stol. hlavně v Itálii, ve XIII. století ve Francii a v Německu. Též {{Prostrkaně|v Čechách}} vyskytly se záhy listiny takové, jak ve sbírce jihlavského vrchního soudu dokazuje rozsudek z r. 1368 (srv. Tomaschek, Der Oberhof Iglau č. 259.). Teprve později vyskytly se papíry s prostou klausulí maj. svědčící, a dnešního dne takovéto papíry nabývají vždy většího rozvíření, kdežto papíry s alternativní klausulí nahrazeny ponejvíce listinami na řád znějícími. Předmětem papírů m. sv. mohou býti všeliké pohledávky, lze-li je toliko na jiného převésti (§. 1393. o. z. obč.). {{Prostrkaně|Pravidlem}} zní papír m. sv. na určitou dávku, hlavně na zaplacení určité sumy peněz nebo jiných věcí zastupitelných, též však i na dodání určité věci nebo na jistý {{Prostrkaně|výkon}}.
 
Nejhlavnější druhy papírů m. sv. jsou: dílečné nebo parciální úpisy dlužní, a sice i státní i soukromé, k nimž patří též priority neb obligace prioritní, hlavně od drah vydávané; zástavní listy; kupony nebo lístky na úrok a poukázka na nové kupony čili talon; lístky dividendní; dluhopisy o zápůjčce loterní, listy prémiové nebo losy (srovn. v Rakousku zákon z 28. bř., 1889 č. 32. ř. z.); promessy, losy loterie číslové, bankovky, poukázky a dluhopisy jednotlivců, hlavně poukázky bankovní čili cheky, poukázky pokladní, zástavní listy námořní (''Bodmereibriefe''); akcie, pojistky na život; též sem řaděny knížky spořitelní, ač zní pravidlem (v Rak. dle §§. 13. a 14. regul. z 22. září 1844) na určité jméno, pak lístky čili cedule zástavní a lístky č. známky dopravní a společenské (l. jízdní, vstupenky, známky do koupelí, jídelní atd.); t. zv. papíry odevzdací čili tradiční (konossementy, listy nakládací a listy skladní), ač zní pravidlem (listy skladní dle §. 18. zák. z 28. dubna 1889 č. 64. ř. z. v Rakousku po vždy) na řád, a j.