Ottův slovník naučný/Bologna: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Typo
m Kategorie
Řádek 27:
Sbírky jsou četné a bohaté. Přední místo mezi nimi zaujímá {{Prostrkaně|pinakothéka}}, v níž zastoupeni jsou umělci osmi století a zejména obrazy malířů školy bolognské. Perlou její jest obraz sv. Cecilie od {{Prostrkaně|Rafaela}}. Mezi bibliotékami přední místo zaujímá universitní, která má 100.000 děl, mezi nimi mnoho vzácných starých rukopisů, pak obecná, školy inženýrů, lycea hudebního, arcibiskupská, regulovaných kanovníkův u sv. Salvatora, Albornoziana, při akademii Adama Mickiewicze; ze soukromých historická bibliotéka Lozzi a filologická Bertolini (viz o nich: Neugebauer, Die Bibliotheken in '''B.''', »Serapeum« XX. 1859, str. 211. až 218.; a Ottino & Fumagalli, Bibliotheca bibliograpbica italica, Řím, 1889, str. 247. až 249.); hojné sbírky archaeologické má obec i universita. '''B.''' jest rodištěm 8 papežů, více než 200 kardinálův, a dala Italii množství slavných umělců, mezi nimi Domenichino, Guido Reni, Albani, Carani atd., také slavný kardinál Giuseppe Mezzofanti (* 1776) jest rodákem bolognským a působil tu jako professor vých. jazykův a bibliotékář. – Průmysl bolognský jest dosti znamenitý, spracováním kovů zaměstnáno asi 2000 dělníků, tkalcovství provozuje se ještě jako domácí průmysl (as 1200 stavů), světové pověsti těší se zboží uzenářské (mortadella). – Původu jest '''B.''' etruského, o čemž svědčí hojné nálezy starožitností etruských v městě i v okolí. Někteří archaeologové tomu chtějí, že byla tu ''Felsina'', hlava spolku měst etruských, jíž keltští Bojové dobyli a nazvali Bononií. Jisto jest, že od r. 189 př. Kr. byla '''B.''' městem římským a teprv od té doby lze mluviti o vlastním životě městském; za doby císařské dokonce občas bývala sídlem panovníků. Později náležela řeck. exarchátu, dobyta od Langobardů, Franků; nadána císařem Karlem Velikým výsadami svobodné obce. V bojích stran Guelfů a Ghibellinů přidržela se papeže proti císaři Bedřichovi II., jehož syn Enzio 26. kv. 1249 od Bolognských zajat a po 22 let až do své smrti ve vazbě držán. Zmítána vnitřními bouřemi, rozněcovanými od panstvíchtivých rodin šlechtických, hlavně rodu Bentivoglio, který odvozoval původ svůj od nešťastného Enzia, podrobena r. 1506 Juliem II. panství papežskému. '''B.''' pokoušela se sice nabyti bývalé svobody, ale marně; nicméně podařilo se neústupnosti měšťanův uhájiti i za nových poměrů mnohé cenné, staré výsady až do doby válek francouzských, kdy r. 1796 Napoleonem přivtělena k republice Cisalpinské, později ke království Italskému a r. 1815 vrácena papeži. R. 1821 a 1831 '''B.''' byla středem hnutí italského, které, marně kroceno rakouskou posádkou, vedlo konečně r. 1859 ke spojení jejímu se sjednocenou Italií. ''[[Autor:Vojtěch Jaromír Nováček|Nk.]]''
{{Konec formy}}
 
{{DEFAULTSORT:Bologna}}
[[Kategorie:Itálie v Ottově slovníku naučném]]