Ottův slovník naučný/Analogie: Porovnání verzí

'''A.''' {{Prostrkaně|v právu}} má význam velmi značný, neboť '''a.''' jest z nejdůležitějších pomůcek, jimiž vyplňovati sluší zdánlivé mezery v zákonodárství. '''A.''' užívajíce řídíme se zásadou, že předpisu zákonního o případu výslovné v zákoně rozhodnutém sluší též užiti ve případech zcela podobných, o kterých však zákon se nezmiňuje ('''a.''' {{Prostrkaně|zákona}}, obdoba v užším smyslu slova). Nebo, není-li podobného ustanovení v zákoně, přihlížíme k zásadám stěžejným, na kterých celek zákona jest zbudován, užívajíce těchto na případ zákonem nerozhodnutý ('''a.''' {{Prostrkaně|práva}}, obdoba v širším smyslu). Občanský zákonník rak. zná ještě třetí druh '''a.''', {{Prostrkaně|obdobu přirozených zásad právních}} (§. 7. tamtéž); tím rozuměti jest »právo přirozené«, jež vládlo v theorii v čas kodifikace občanského zákonníka (tak Randa, Unger, Pfaff; kdežto Stubenrauch míní tím zásady, na nichž spočívá celý systém práva rakouského). O '''a'''-ii jako zvláštním druhu výkladu zákona platí všeobecná pravidla vykládací; lze tedy obdobu připustiti pouze tehdy, je-li zřejmo, že by zákonodárce nebyl jinak rozhodl případ, kdyby mu byl na mysli tanul. (To seznáme nejlépe z motivů, pohnutek, z nichž příslušný zákon byl vydán, a jež bývají sneseny v protokolech zákonodárných kommissí.) Ž důvodu toho vyloučena jest '''a.''' v ustanoveních výjimečných. Také v příčině jednotlivých druhů předpisů právních jest '''a.''' rozličně omezena, a nepatrné pole ponecháno jí, kde se jedná o přesné formy řádu soudního, aniž by však byla zúplna vyloučena; neboť i tu platí zásady ob. zákona, které jsou všeobecné, a předpis §. 437. s. ř. jest dle panující theorie zastaralý a oněmi zásadami zrušený. (Srov. Unger, System des österr. Privatrechtes, I. díl, str. 59. a násl. a Pfaff-Hoffmann, Commentar zum allg. bürgerl. Gesetzbuche §. 6. a 7.) ''[[Autor:František Kropsbauer|Kr.]]''

{{Konec formy}}