P. Bonaventura z Kolína, kapucin, reformator města Fulneku: Porovnání verzí

|AUTOR=[[Autor:Hynek Kollmann|Hynek Kollmann]]

|POPISEK=

|VYDÁNO=1894

|ISBN=

Zmíněné rozkazy Propagandy týkaly se arci v první řadě řeholního duchovenstva v zemích našich. Jinde bylo by asi nesnadno bývalo nalézti kněží znalých řeči české. Avšak právě v zemích našich Propaganda uhodila v té příčině na jistý odpor. Někteří z přísnějších řádů — na př. řád kapucinský — totiž nevalně přáli missionářskému životu členů svých, vidouce v tom rušení řehole; a museli-li přece povoliti nařízením vydaným z Říma, vyhledávali vždy příležitosti, jak by shromáždili rozptylené bratry zase ve zdech klášterních. Tudy Propagandě zhusta bylo slýchati žaloby tu missionářů proti představeným, tu těchto proti oněm a konati o nich vyšetřování zevrubné, při čemž nerada stavěla se proti duchu řeholí.

 

----

 

<font color="red">P</font>řípad^{<font color="red">90</font>} toho druhu udál se s&nbsp;P.&nbsp;Bonaventurou z&nbsp;Kolína<ref>Míněn je, tuším, Kolín n.&nbsp;R.</ref>, knězem řádu kapucinského na Moravě.

List tento, daný v&nbsp;Brně 8.&nbsp;dne února 1624.<ref>V&nbsp;datu jest chyba; zníť „datae Brunnae Moraviae VI.&nbsp;(sic!) Nonas Februarii a.&nbsp;1624.“; snad napsáno VI. omylem místo IV., pak byl by list dán 2.&nbsp;února; nebo jest čísti Idus místo Nonas, a&nbsp;pak je list z&nbsp;8.&nbsp;února, a&nbsp;pod tím datem je zanesen v&nbsp;Propagandě. P.&nbsp;Bonaventura vůbec nevyznal se v&nbsp;římském datování; první svůj dopis datoval Nonis Novembris (5.&nbsp;list.) místo pridie Nonas (4.&nbsp;listop.).</ref>, P.&nbsp;Bonaventura poslal do Říma prostřednictvím papežského nuncia Caraffy, i&nbsp;byl čten <font color="red">v</font>e^{<font color="red">101</font>} shromáždění kongregace dne 17.&nbsp;června 1624., leč ani tentokráte nebylo odpověděno naň, ba nebylo naň odpověděno vůbec. Archiv Propagandy nepodává vysvětlení, proč tak veliké první nadšení kongregace té pro P.&nbsp;Bonaventuru ochladlo tak náhle, lze však domysliti se, že příčina toho tkví ve výsledku vyšetřování generalního prokuratora řádu kapucinského, jež vypadlo patrně v&nbsp;neprospěch missionáře fulneckého: představení jeho asi setrvali na svém odmítavém stanovisku vůči němu i&nbsp;missiím vůbec, a&nbsp;generalní prokurator dal jim za pravdu, šetře samosprávy řádu a&nbsp;zřetelů jeho vlastních.

 

----

 

Pro kritiku listů Bonaventurových nepříznivý výsledek žádosti jeho nemůže býti bodem rozhodujícím. Ona prostě se táže, zda zpráva, kterou čerpá z&nbsp;nich, je pravdiva; zda zpravodaj pravdu poznati a&nbsp;podati mohl a&nbsp;zda ji vskutku podal. V&nbsp;tomto případě, kde zpravodaj vypravuje o&nbsp;vlastních činech svých, půjde hlavně o&nbsp;pravdomluvnost jeho. A&nbsp;tu nelze si nepovšimnouti předně shody mezi oběma listy jeho poslanými přímo Propagandě a&nbsp;potom shody jich s&nbsp;listem připsaným provincialovi řádu, jenž zrcadlí se ve zprávě nunciově ze 3.&nbsp;dne června 1623. Při tom arci jest nám míti na paměti, že neznáme míry, pokud vypravování Bonaventurovo přešlo do dopisu nunciova; dá se však souditi, že zpráva Bonaventurova byla delší, obsažnější, a&nbsp;že nuncius vybral z&nbsp;ní místo, které právě nejvíce působilo naň a&nbsp;které&nbsp;— jak víme&nbsp;— neminulo se s&nbsp;účinkem ani na kardinaly Propagandy. Ale buď tomu jakkolivěk: místo totéž vyskytá se v&nbsp;obou druhých listech Bonaventurových zcela souhlasně přese všechnu odlehlost časovou jich od sebe i&nbsp;od zprávy poslané provincialovi&nbsp;— bylať psána tato někdy v&nbsp;měsíci květnu r.&nbsp;1623., list pražský v&nbsp;listopadu téhož roku a&nbsp;dopis brněnský teprve v&nbsp;únoru 1624. O&nbsp;jediné věci obsažené v&nbsp;dopise nunciově nemluví zprávy Bonaventurovy psané přímo Propagandě, totiž o&nbsp;tom, že již v&nbsp;měsíci květnu 1623. navrátil se z&nbsp;Fulneku do Olomouce, a&nbsp;v&nbsp;souhlase se zamlčením tímto nezmiňují se ani slůvkem o&nbsp;tom, že krátce po tomto návratu do kláštera směl znova odebrati se na svou missii fulneckou.<ref>Srovnej poznámku 14 na str.&nbsp;90.</ref> I&nbsp;vtírá se mimoděk otázka, proč P.&nbsp;Bonaventura v&nbsp;dopisích určených Propagandě naprosto pominul věc tuto? Výklad toho podává rozdílnost obou návratů jeho z&nbsp;Fulneka do kláštera. Bylať našemu missionáři dojista hned při prvním odchodu z&nbsp;kláštera vymezena lhůta, po kterou směl prodleti na missii své, a&nbsp;on asi nepřekročiv jí, navrátil se (v&nbsp;květnu 1623.) i&nbsp;s&nbsp;druhem svým do Olomouce&nbsp;— v&nbsp;milosti svých představených, kteří tudy nečinili námitek proti nové cestě jeho do Fulneka, když Fulnečané&nbsp;— ať z&nbsp;vlastní vůle své, ať jím navedeni, nebo snad dokonce k&nbsp;tomu donuceni jeho vyhrůžkami&nbsp;— přáli si toho. Zcela jiný byl druhý návrat našeho muže: za druhého pobytu ve Fulneku zajisté zavdal představeným nějakou příčinu nespokojenosti&nbsp;— jak tvrdí sám, tím, <font color="red">ž</font>e^{<font color="red">102</font>} o&nbsp;4 neděle předržel lhůtu vyměřenou&nbsp;— a&nbsp;ti jemu z&nbsp;trestu odepřeli dovolení dalšího. Zřejmě mohl reformator fulnecký cítiti, nevypustí-li ze zpráv dávaných Propagandě zmínku o&nbsp;prvním návratu svém a&nbsp;novém dovolení obdrženém, že méně snadno mohl by stěžovati si do překážek, jež představení jeho kladou missiím vůbec a&nbsp;missii jeho zvlášť, kdežto zase pokládal stesky tyto za důvod, aby tím jistěji dán mu byl patent missionářů Propagandy, který by nejlépe hověl jeho tužbám.