Odpověď p. Havlu Borovskému na kritiku Posledního Čecha: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava OCR chyby, epigram jako <poem>, −navigace
m oprava nefunkčního odkazu na kramerius, náhrada horních uvozovek, +kat.
Řádek 6:
|POPISEK=
|ZDROJ=[http://books.google.com/books?pg=PA21&id=RsADAAAAYAAJ Google Books] (odkaz přístupný pouze z USA)
|VYDÁNO=In: Spisy Karla Havlíčka. Svazek III. Kritiky. Praha, Jan Laichter 1908. s.33 - 4133–41.
|ISBN=
|LICENCE=PD-old-70
|JINÉ=Havlíček zde odpovídá na reakci J. K. Tyla, která vyšla v Květech 8. 7. 1845 (roč. 12, č. 81, s. 323, [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/48479985373953 online]). Viz též [[Poslední Čech (Havlíček)]] – původní Havlíčkova kritika a [[Poslední Čech]] – diskutovaná novela.
|WIKIPEDIA=
|WIKIPEDIA-DALŠÍ=
Řádek 48:
proč toho literárního jména užívá, a třeba jsi mu
nedelikátností svou v privátním jeho životě uškodil.
Něco jiného by bylo, kdyby byl někde ve „Květech"„Květech“
sám sebe pod nějakou vymyšlenou chiffrou
vychvaloval; to by se ovšem mohlo právem říci:
Řádek 64:
mnohý, který by se ještě učiti měl, již spisuje.
A onen H. Borovský mi pravil, že ačkoli jsi ho
nazval v literatuře Jakýmsi"Jakýmsi“, přece by na dvě
třetiny Tvých spisů, synu můj ! za žádnou cenu
své jméno nepodepsal. -
Řádek 79:
vadách povíme, než aby se nám později cizinci
vysmáli, že jsme o nich nevěděli? — A p. T. jmenovitě
by se neměl pořád „outlinkému písemnictví"písemnictví“
pod křídla schovávat. Dejme tomu, že je
literatura naše outlinká, ale p. T., narozen r. 1808
Řádek 99:
samému obrátiti daly. To člověka obzvláště činí
u obecenstva směšným. Tak pravi u př., aby si
každý čtenář, který „sám nic posouditi nedovede"nedovede“ ,
moji kritiku přečetl, a chytře si myslí, že ji žádný
nebude číst, proto že žádný o sobě nemyslí, žeby
Řádek 108:
bude čísti, poněvadž každý o sobě myslí, že něco
posouditi dovede; a pak: „dle skutku poznáte
jej"jej“, čehož si velmi přeju, aby mne dle této kritiky
každý poznal. — Pak zas dí p. Tyl s Falstaffem : že na světě již bez toho není kusa ctnosti.
Nemyslete to, milí pánové! ubezpečuju Vás oba, že
Řádek 121:
a karabáč na outlé novelly, jehožto kritiky přecházejí
čáru všeliké přirozenosti, aneb jak se raději
podpisuje“:
podpisuje":
 
Havel Borovský.
Řádek 127:
Č. V. č. 56. a 57. z 15. a 18. července 1845, str. 228. a 232.
{{Konec formy}}
 
[[Kategorie:Karel Havlíček Borovský]]
[[Kategorie:Eseje a kritiky]]