Ottův slovník naučný/Některé poznámky o vzniku „Ottova Slovníku Naučného“ a o postupu při jeho vydávání: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Založena nová stránka: {{NavigacePaP | TITUL = Ottův slovník naučný | ČÁST = Některé poznámky o vzniku „Ottova Slovníku Naučného“ a o postupu při jeho vydávání | PŘEDCHOZÍ =...
 
m oprava OCR chyby, drobné úpravy
Řádek 47:
Mezitím i já sám jsem konal přípravy k důstojné výpravě díla, objednav nejen nové písmo, ale i nové tiskací stroje a pod., zařízení, jež vyžadovala vesměs značného nákladu.
 
Práce na slovníku pokračovala dosti utěšeně, když z nenadání vyvstala na obzoru bouře, která hrozila celému dílu záhubou. Byl to spor o pravost rukopisů Zel. a Král., v němž p. prof. Masaryk v »Athenaeu« zaujal rozhodné stanovisko proti rukopisům. Spor ten, s počátku čistě vědecký a věcný, stal se znenáhla tak prudkým a osobním, že p. prof. Masaryk sám uznal za vhodné vzdáti se redakce slovníku, a to přípisem ze 21. února 1887.
Práce na slovníku pokračovala dosti utěšeně,
když z nenadání vyvstala na obzoru bouře, která hrozila celému dílu záhubou. Byl to spor o pravost rukopisů Zel. a Král., v němž p. prof. Masaryk v »Athenaeu« zaujal rozhodné stanovisko proti rukopisům. Spor ten, s počátku čistě vědecký a věcný, stal se znenáhla tak prudkým a osobním, že p. prof. Masaryk sám uznal za vhodné vzdáti se redakce slovníku, a to přípisem ze 21. února 1887.
 
Pro chystaný podnik, do něhož zatím investován ohromný náklad, byla to ovšem rána veliká.
 
Se strany přátel bylo mi razeno v kritické této době, abych s podnikem počkal na dobu přftiodnějšípříhodnější, to však nebylo možno bez velikých ztrát, jelikož výdaje vzrostly mezitím do veliké výše. Důležité bylo také to, že měl jsem engažovánu mnohočlennou redakci, která pracovala nějaký čas. Rozhodl jsem se tedy pokračovati a obrátil jsem se k doporučení p. prof. Masaryka na p. prof. Hostinského s dotazem, nebyl-li by ochoten redakci encyklopaedie převzíti. Pan prof. Hostinský slíbil ochotně, že redakci převezme, podaří-li se mu získati pro dílo i některé pp. professory, kteří dosud prací při slovníku se zdržovali.
 
Měl jsem odůvodněnou naději, že p. prof. Hostinskému podaří se podmínku tuto, jako nevyhnutelnou pro zdar díla, splniti, a pokud mi známo, vyjednával také p. professor svědomitě — ale bohužel bez úspěchu. Nemoha si zajistiti spolupracovnictví všech pp. professorů, na nichž mu záleželo, p. prof. Hostinský nepřijal redakce. Nesnáze moje vzrůstaly do takové míry, že již již jsem ochaboval a počal se přáteliti s myšlenkou zanechati všeho a obětovati všechny ty ohromné výdaje, když tu náhle pronesena byla myšlenka, abych se obrátil sám přimo na některé pány z filosofické fakulty s prosbou, aby mi vhodnou osobu za redaktora navrhli.
zajistiti spolupracovnictví všech pp. professorů, na nichž mu záleželo, p. prof.
Hostinský nepřijal redakce. Nesnáze moje vzrůstaly do takové míry, že již již
jsem ochaboval a počal se přáteliti s myšlenkou zanechati všeho a obětovati
všechny ty ohromné výdaje, když tu náhle pronesena byla myšlenka, abych se
obrátil sám přimo na některé pány z filosofické fakulty s prosbou, aby mi
vhodnou osobu za redaktora navrhli.
 
V nejvyšší tísni požádal jsem † p. vlád. radu Tomka písemně, aby jako nejstarší člen fakulty poradil se s ostatními členy sboru a aby mi jmenovali sami redaktora, jinak že bych se musil podniku už tak daleko přichystaného vzdáti.
 
Pan vlád. rada Tomek žádosti mé ochotně vyhověl, ujal se věci a brzy potom vyjednávali se mnou zástupci fakulty filosofické o tom, aby vrchní redakce sestavena byla ze zástupců jak university tak techniky. Přijal jsem návrh ihned a tak sestavena redakce nová, do níž vysláni byli z čes. university p. prof. dr. Fr. J. Studnička za fakultu filosofickou, prof. dr. Jar. Čelakovský za fakultu právnickou, prof. dr. Emer. Maixner za fakultu lékařskou; z české techniky: prof. dr. Ot. Feistmantel a prof. Josef Šolín. Obor theologický zastupovali dr. Klement Borový a dr. Fr. Krásl. Po návrhu vrchní redakce zvolen pak k řízení redakční kanceláře spisovatel a poslanec p. Jos. J. Kořán.
Obor theologický zastupovali dr. Klement Borový a dr. Fr. Krásl. Po návrhu vrchní redakce zvolen pak k řízení redakční kanceláře spisovatel a poslanec p. Jos. J. Kořán.
 
Všichni pánové převzali se vzácnou ochotou čestnou funkci vrchních redaktorův a již v první schůzi usneseno jednohlasně oznámiti veřejnosti změnu redakce a vyzvati všechny professory čes. university a techniky, jakož i ostatní odborníky ke spolupracovnictvi.
Řádek 71 ⟶ 63:
K rozeslanému vyzvání docházely pak až na malé výjimky skoro vesměs odpovědi příznivé, tak že zdar podniku byl očividně zabezpečen.
 
Vrchní redakce, jíž slovník zdál se býti příliš rozsáhle založen, obmezila poněkud programm jeho, tak aby nepřerostl valně rozměry známých konversačnich slovníků německých, a redakční kancelář začala pracovati tak intensivně, že již počátkem roku 1888 (22. ledna) mohl býti vydán 1. sešit s hesly »A — Abélard«.
poněkud programm jeho, tak aby nepřerostl valně rozměry známých konversačnich
slovníků německých, a redakční kancelář začala pracovati tak intensivně, že již
počátkem roku 1888 (22. ledna) mohl býti vydán 1. sešit s hesly »A — Abélard«.
 
Sešit 1. přijat byl se strany naší veřejnosti neobyčejně vřele a zejména česká žurnalistika uvítala dílo s nevšedním uznáním, tak že celý velký první náklad sešitu v krátce byl rozebrán a bylo třeba tisknouti náklad druhý, ba i třetí. Z projevů jak časopiseckých tak obecenstva bylo vidno, jak nové dílo přišlo v pravý čas a jak bylo potřebno.
česká žurnalistika uvítala dílo s nevšedním uznáním, tak že celý velký první náklad sešitu v krátce byl rozebrán a bylo třeba tisknouti náklad druhý, ba i třetí. Z projevů jak časopiseckých tak obecenstva bylo vidno, jak nové dílo přišlo v pravý čas a jak bylo potřebno.
 
Od svého zahájení »Ottův Slovník Naučný« vycházel již zcela pravidelně až po nynější dobu. V řízení redakční kanceláře vystřídali se za tu dobu pp. Jos. J. Kořán (1887—1892), prof. dr. Rud. Dvořák (1892—1898) a Primus Sobotka (1898 — 19081898—1908). Za tu dobu také vrchní redakce utrpěla citelných ztrát, zemřeliť její členové pp. prof. dr. Klement Borový, prof. dr. Ot. Feistmantel, dvor. rada dr. Fr. Studnička a svět. biskup dr. Fr. Krásl. Také vlastní redakční sbor, v němž vystřídalo se za celou dobu vycházení celkem 52 osob, utrpěl
mnoho ztrát jednak úmrtím, jednak přesídlením atd. Spolupracovníků bylo na 1100.