Wikizdroje

Bodláčí z Parnassu/Česká legenda vánoční: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
Porovnání s novější verzí →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Zdenek (diskuse | příspěvky)
2 018 editací
Založena nová stránka: {{NavigacePaP |TITUL = Bodláčí z Parnassu |AUTOR = Jaroslav Vrchlický |ČÁST = Česká legenda vánoční |PŘEDCHOZÍ = Tři návštěvy na Řipu |DALŠÍ = Ler...
 
m korektura
Řádek 11:
|AUTOR=[[Autor:Jaroslav Vrchlický|Jaroslav Vrchlický]]
|POPISEK=
|ZDROJ=VRCHLICKÝ, Jaroslav. ''Bodláčí z Parnassu.'' Praha: J. Otto, 1900. s. 113. - 114113–114.
|VYDÁNO=
|ISBN=
Řádek 23:
<poem>
Po bílém sněhu se táhnul dvou stínů černý lem.
Z nich jeden dolů se nahnul. »Kde„Kde jsme?«“ — To česká zem!
»Zde„Zde třeba stavit se déle,«“ děl světlejší první stín
a sladkou svou tváří se sklonil v mrak, tmavých do hlubin.
 
Pod sněhem pole tam spala, je věnčily štíty hor,
z chat nízkých okny zář plála, zněl z kostelů vážný chór:
»Nám„Nám z růže vykvetl kvítek,“ to táhlo mlhami,
však za tím to »radujme„radujme se«se“ jak vázlo by slzami.
 
Pod nimi právě v hloubi štít chatrče se tměl.
Řádek 37:
pln jablek, ořechů, hraček, jež rozdával hojně a rád.
 
»Tam„Tam děťátko mají v té chatě,«“ děl k Mistru, »ať„ať v potěchu
vzplá chudičký Bethlem jim v zlatě mých jablek a ořechů,
ty nejkrásnější chci hračky kol jesliček postavit,
pomluvit nesmí nás tady, ať dál zas mužemmůžem jít.«“
 
Však první stín světlý se sklání a stojí v chatě již.
Řádek 47:
tam stojí jak lilie bílá, když přes noc rozkvete.
 
A šepce: »Ty„Ty ubohé dítě, ký trpký v svétěsvětě los tvým!
Kam jiní stoupají hbitě, ty pracně a bojem zlým.
Tož dýchám ti do srdce sílu, bys mohlo všecko snést,
Řádek 60:
bys vždycky silnější k dílu zas pozvedlo hlavu i pěst,
tož dýchám ti do srdce lásku, jež nepřízeň roztaví,
když zloba vlastních ti bratří tvůj život otráví!«“
 
Stín světlý stál nad kolébkou a dlouho v dumě stál,
Řádek 67:
A s rozdělením dárků již Petr hotov jest.
 
Již Pána za roucha lem tahá: »Čas„Čas, Mistře, jíti je dál!«“
Však božská tvář v srdce mu sahá, jeť psán v ní hluboký žal:
»Já„Já moře jsem veliké lásky a do všech sypu ji cest,
proč, Petře, jenom v těch Čechách tak málo lásky jest?«“
</poem>
Citováno z „https://cs.wikisource.org/wiki/Bodláčí_z_Parnassu/Česká_legenda_vánoční“