Bodláčí z Parnassu/Píseň cestaře: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Stránka Bodláčí z Parnassu/Píseň cestáře přemístěna na stránku Bodláčí z Parnassu/Píseň cestaře: oprava názvu |
m korektura |
||
Řádek 2:
|TITUL = Bodláčí z Parnassu
|AUTOR = Jaroslav Vrchlický
|ČÁST = Píseň
|PŘEDCHOZÍ = Chvilka snění
|DALŠÍ = Letem českým světem
}}
{{Textinfo
|TITULEK= Píseň
|PODTITULEK=
|AUTOR=[[Autor:Jaroslav Vrchlický|Jaroslav Vrchlický]]
|POPISEK=
|ZDROJ=VRCHLICKÝ, Jaroslav. ''Bodláčí z Parnassu.'' Praha: J. Otto, 1900. s.
|VYDÁNO=
|ISBN=
Řádek 22:
}}
<poem>
U
tluku kamení,
z křemene vzplá časem záře,
tím však v sny mé samotáře
nic se nezmění.
Panstvo jede na
Tluku kamení.
Od škarpy své, tich zde sedím,
sotva zvednu zrak,
a když ob čas v dálku hledím,
ani slova při tom nedím,
zřím jen v samý mrak,
k otázkám i odpovědím
chodců všech jsem němý vrak,
sotva zvednu zrak.
Třískám klidně do křemene,
je to drsný zvuk,
krev se časem v spánky žene,
vdechy dávno potlačené,
ohlas dávných muk,
ven se valí — já je
není času, bušit
je to drsný zvuk.
Tu se po silnici mihne
babka s nůší svou,
smavé děvče zrak můj stihne,
za ním do dálky se zdvihne,
zrak se zamží tmou,
s vakem cizí cestující
štíhlý, student bledolící,
jako stíny jdou.
Jako stíny ve svítilně
Řádek 62:
ráznou paží svou.
až se člověk otřese.
Zdali jednou klidu duha
nad moji skráň sklene se
V křemeni to divě
Bůh tak v svoje světy
Vyčkej
klid ti v hrobě přinese.
</poem>
| |||