České granáty/Omluva: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Zdenek (diskuse | příspěvky)
AS: založení nové strany
 
korektura dle sebraných spisů
Řádek 6:
|DALŠÍ=1.
}}
{{Textinfo|
|TITULEK=Omluva
|PODTITULEK=
|AUTOR=[[Autor:Josef Kajetán Tyl|Josef Kajetán Tyl]]
|POPISEK=
|PŘELOŽIL=
|ORIGINAL=
|VYDÁNO=
|ISBN=
|LICENCE=PD-old-70
|LICENCE-PŘEKLAD=
|IMAGE=
|POPISEK-IMAGE=
|ZDROJ=TYL, Josef Kajetán. ''Sebrané spisy. Svazek třetí.'' Praha: I. L. Kober, 1882. s. 243–244.
|ZDROJ=http://citanka.cz/tocp1250.en/tyl/cg1-1.html
|JINÉ=
|WIKIPEDIA=Josef Kajetán Tyl
|WIKIPEDIA-DALŠÍ=
}}
{{Forma|proza}}
Krom ''naší panenské'' není snad již na světě literatury, kteráž by nebyla dopisy a přípisy, deníkydenníky a notata<ref>1 poznámky, zápisky</ref> památných i nepamátných osob na veřejný trh přinesla; ano četli jsme jednou, že v Němcích z pozůstalosti GoetheovyGötheovy i krejčovská konta tiskem vydati hodlají. -
 
V ''naší'' literatuře nepokoušel se posud o podobnou věc nikdo, leda některá vtipná hlavička, kteráž laskavým, a tudíž i lehkověrným čtenářům vlastní rukou sepsané listy za dílo cizí prodati chtěla. Uvádím zde na příklad jen vůbec povědomé i pochválené listy ''nepatrných osob<ref> 2 literární satira F.L.Čelakovského "Patrní dopisové nepatrných osob", uveřejněná 1830 v Časopise českého muzea</ref>'' z Musejníku. JinákJinak ale vypadá to s dopisy, kteréžkteré '''' tuto mnohováženému obecenstvu na odiv a obdiv podávám, jsa té naděje, že se mezi ním veliký počet věřících nalezne. Totoť jsou skutečné, ryzí, nepodvržené originályoriginaly, a nejsilnější můj protivník nebude moci dokázati, že nejsou pravdivy aneb aspoň ''pravdě podobny''. Já k nim nepřidal nic, leda někdy nějaké nevinné poznamenání.
Krom naší panenské není snad již na světě literatury, kteráž by nebyla dopisy a přípisy, deníky a notata<ref>1 poznámky, zápisky</ref> památných i nepamátných osob na veřejný trh přinesla; ano četli jsme jednou, že v Němcích z pozůstalosti Goetheovy i krejčovská konta tiskem vydati hodlají. -
 
Co ''v nich vězí?'' - Oo tom se čtenář dobrých očí a posluchač zdravých uší sám nejlépe přesvědčí; kdo je ale slepotou a hluchotou poražen, tomu těžko věc okazovati, tomu těžko o ní povídati; byť byi sebejasnějšísebe jasnější a zvučnější byla, on ji neuvidí a neuslyší. Že ''v nich něco vězí'', na to se může laskavé čtenářstvo spoléhnoutspolehnout; ''nadarmo'', z pouhého kramářského průmyslu, nenazývám je ''Českými granáty''.
V naší literatuře nepokoušel se posud o podobnou věc nikdo, leda některá vtipná hlavička, kteráž laskavým, a tudíž i lehkověrným čtenářům vlastní rukou sepsané listy za dílo cizí prodati chtěla. Uvádím zde na příklad jen vůbec povědomé i pochválené listy nepatrných osob<ref> 2 literární satira F.L.Čelakovského "Patrní dopisové nepatrných osob", uveřejněná 1830 v Časopise českého muzea</ref> z Musejníku. Jinák ale vypadá to s dopisy, kteréž já tuto mnohováženému obecenstvu na odiv a obdiv podávám, jsa té naděje, že se mezi ním veliký počet věřících nalezne. Totoť jsou skutečné, ryzí, nepodvržené originály, a nejsilnější můj protivník nebude moci dokázati, že nejsou pravdivy aneb aspoň pravdě podobny. Já k nim nepřidal nic, leda někdy nějaké nevinné poznamenání.
 
Mnohý navrhne snad otázku: Kde jsem těch ''drahých kamenů nabral?'' - Toto je moje tajemství; mohu však doložiti, že se to stalo dovoleným způsobem. A proč je nyní u veřejnost přináším? - Toto je moje druhé tajemství; nebudu se však hněvati, jestli někdo tu neb onu tajemnou roušku odrhnouti dovede. To jediné musím napřed všem všudy ujistit, že ani pod jednou, ani pod druhou nic liškou nebo ježkem podšitého nevězí, a že tedy marná práce byla, kdyby se pod nimi něco potutelného nebo pichlavého vyhledávalo. Jáť mám přitom zajisté dobrý, ba pravý beránčí oumysl, a nechci žádného ''pohněvati''.
Co v nich vězí? - O tom se čtenář dobrých očí a posluchač zdravých uší sám nejlépe přesvědčí; kdo je ale slepotou a hluchotou poražen, tomu těžko věc okazovati, tomu těžko o ní povídati; byť by sebejasnější a zvučnější byla, on ji neuvidí a neuslyší. Že v nich něco vězí, na to se může laskavé čtenářstvo spoléhnout; nadarmo, z pouhého kramářského průmyslu nenazývám je Českými granáty.
 
Ostatně - bude-li chtít někdo někdy ouplné a důkladné naučení o písemnostech, zvláště o českém listovním slohu vydati - jakéhož posud věru posud nemáme - tomu kladu již nyní tu skromnou prosbičku na srdce, ''aby těchtotyto listůlisty a listinlistiny'' ve svém pojednání ''za vzory'' předložil, neboť vím zajisté, ''že je u nás ještě hodná hrstka učedníků'', kteří je u příležitosti a v potřebách rádi za příklad vyvolí.
Mnohý navrhne snad otázku: Kde jsem těch drahých kamenů nabral? - To je moje tajemství; mohu však doložiti, že se to stalo dovoleným způsobem. A proč je nyní u veřejnost přináším? - To je moje druhé tajemství; nebudu se však hněvati, jestli někdo tu neb onu tajemnou roušku odrhnouti dovede. To jediné musím napřed všem všudy ujistit, že ani pod jednou, ani pod druhou nic liškou nebo ježkem podšitého nevězí, a že tedy marná práce byla, kdyby se pod nimi něco potutelného nebo pichlavého vyhledávalo. Jáť mám přitom zajisté dobrý, ba pravý beránčí oumysl, a nechci žádného pohněvati.
{{Konec formy}}
 
Ostatně - bude-li chtít někdo někdy ouplné a důkladné naučení o písemnostech, zvláště o českém listovním slohu vydati - jakéhož věru posud nemáme - tomu kladu již nyní tu skromnou prosbičku na srdce, aby těchto listů a listin ve svém pojednání za vzory předložil, neboť vím zajisté, že je u nás ještě hodná hrstka učedníků, kteří je u příležitosti a v potřebách rádi za příklad vyvolí.
 
 
<references/>