České granáty/Omluva: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
AS: založení nové strany |
korektura dle sebraných spisů |
||
Řádek 6:
|DALŠÍ=1.
}}
{{Textinfo
|TITULEK=Omluva
|PODTITULEK=
|AUTOR=[[Autor:Josef Kajetán Tyl|Josef Kajetán Tyl]]
|POPISEK=
|VYDÁNO=
|ISBN=
|LICENCE=PD-old-70
|IMAGE=
|POPISEK-IMAGE=
|ZDROJ=TYL, Josef Kajetán. ''Sebrané spisy. Svazek třetí.'' Praha: I. L. Kober, 1882. s. 243–244.
|JINÉ=
|WIKIPEDIA=
|WIKIPEDIA-DALŠÍ=
}}
{{Forma|proza}}
Krom ''naší panenské'' není snad již na světě literatury, kteráž by nebyla dopisy a přípisy,
V ''naší'' literatuře nepokoušel se posud o podobnou věc nikdo, leda některá vtipná hlavička, kteráž laskavým, a tudíž i lehkověrným čtenářům vlastní rukou sepsané listy za dílo cizí prodati chtěla. Uvádím zde na příklad jen vůbec povědomé i pochválené listy ''nepatrných osob
▲Krom naší panenské není snad již na světě literatury, kteráž by nebyla dopisy a přípisy, deníky a notata<ref>1 poznámky, zápisky</ref> památných i nepamátných osob na veřejný trh přinesla; ano četli jsme jednou, že v Němcích z pozůstalosti Goetheovy i krejčovská konta tiskem vydati hodlají. -
Co ''v nich vězí?''
▲V naší literatuře nepokoušel se posud o podobnou věc nikdo, leda některá vtipná hlavička, kteráž laskavým, a tudíž i lehkověrným čtenářům vlastní rukou sepsané listy za dílo cizí prodati chtěla. Uvádím zde na příklad jen vůbec povědomé i pochválené listy nepatrných osob<ref> 2 literární satira F.L.Čelakovského "Patrní dopisové nepatrných osob", uveřejněná 1830 v Časopise českého muzea</ref> z Musejníku. Jinák ale vypadá to s dopisy, kteréž já tuto mnohováženému obecenstvu na odiv a obdiv podávám, jsa té naděje, že se mezi ním veliký počet věřících nalezne. Totoť jsou skutečné, ryzí, nepodvržené originály, a nejsilnější můj protivník nebude moci dokázati, že nejsou pravdivy aneb aspoň pravdě podobny. Já k nim nepřidal nic, leda někdy nějaké nevinné poznamenání.
Mnohý navrhne snad otázku: Kde jsem těch ''drahých kamenů nabral?''
▲Co v nich vězí? - O tom se čtenář dobrých očí a posluchač zdravých uší sám nejlépe přesvědčí; kdo je ale slepotou a hluchotou poražen, tomu těžko věc okazovati, tomu těžko o ní povídati; byť by sebejasnější a zvučnější byla, on ji neuvidí a neuslyší. Že v nich něco vězí, na to se může laskavé čtenářstvo spoléhnout; nadarmo, z pouhého kramářského průmyslu nenazývám je Českými granáty.
Ostatně
▲Mnohý navrhne snad otázku: Kde jsem těch drahých kamenů nabral? - To je moje tajemství; mohu však doložiti, že se to stalo dovoleným způsobem. A proč je nyní u veřejnost přináším? - To je moje druhé tajemství; nebudu se však hněvati, jestli někdo tu neb onu tajemnou roušku odrhnouti dovede. To jediné musím napřed všem všudy ujistit, že ani pod jednou, ani pod druhou nic liškou nebo ježkem podšitého nevězí, a že tedy marná práce byla, kdyby se pod nimi něco potutelného nebo pichlavého vyhledávalo. Jáť mám přitom zajisté dobrý, ba pravý beránčí oumysl, a nechci žádného pohněvati.
{{Konec formy}}
▲Ostatně - bude-li chtít někdo někdy ouplné a důkladné naučení o písemnostech, zvláště o českém listovním slohu vydati - jakéhož věru posud nemáme - tomu kladu již nyní tu skromnou prosbičku na srdce, aby těchto listů a listin ve svém pojednání za vzory předložil, neboť vím zajisté, že je u nás ještě hodná hrstka učedníků, kteří je u příležitosti a v potřebách rádi za příklad vyvolí.
|