Verze z 28. 6. 2009, 06:52 editovat Milda (diskuse \| příspěvky) Uživatelé s automaticky prověřenými editacemi, Správci rozhraní 28 210 editací →‎Dílo: přeskládání ← Porovnání se starší verzí		Verze z 4. 7. 2009, 12:12 editovat zrušit editaci Milda (diskuse \| příspěvky) Uživatelé s automaticky prověřenými editacemi, Správci rozhraní 28 210 editací přesun V soumraku bojů do prózy; oslavný text o autorovi z inzerátu vydavatelství J. Otto Porovnání s novější verzí →
Řádek 36: * [[Kronika o svatém Brandanu]] {{Online Kramerius\|ABA001\|11591215}} * [[Spravedlnost (Zeyer)\|Spravedlnost]] * [[V soumraku bohů]] {{Online Kramerius\|ABA001\|11382389}}▼ * [[Vyšehrad (Zeyer)\|Vyšehrad]] {{Online Kramerius\|ABA001\|872741}} ** [[Ctirad]] Řádek 51 ⟶ 50: * [[Román o věrném přátelství Amise a Amila]] {{Online Kramerius\|ABA001\|1056815}} * [[Tři legendy o krucifixu]] ▲* [[V soumraku bohů]] (další řada „Obnovených obrazů“) {{Online Kramerius\|ABA001\|11382389}} === Divadelní hry === Řádek 60: [[Autor:František Bílý\|František Bílý]] napsal o Zeyerovi ve sbírce [[Patery knihy plodů básnických]] (1892) na str. 239: {{Citace\|Nar. 26. dubna 1841 v Praze, žil delší čas na Rusi, v Italii, Paříži a j. Básně, dramata i krásná prosa jeho se vyznačují nevšedně bujnou fantasií a romantičností, ale i pilnými studiemi. Vystoupil poprvé v Lumíru 1873. Vydal r. 1880 cyklus epopeí Vyšehrad, 1883 Griseldu, 1884 Poesie, 1886 Kroniku o sv. Brandanu a Čechův příchod, 1890 cyklus Z letopisů lásky a j.}} Z inzerátu nakladatelství J. Otty na str. 175 knihy [[V soumraku bohů]] (1897): {{Citace\|Julius Zeyer! Jméno toto otevírá nám zcela určitý svět — svět legend, bájí a tajeplných dum, plných mystického světla. Kouzelným prutem velikého jeho umění dotčena vstává zde každá báje ku životu — a to, co bylo u jiného beztvárnou hmotou neuměleckou, stává se zde divnou zvučící lyrou, jejíž zvukům nižádné srdce lidské neodolá. Zeyer jest svým a ryzým od počátku do konce, a veškerá díla jeho připravují čtenářstvu bohaté, přímo lucullské hody. Tak žije a působí Zeyer od počátku po naše dny „a báje se mu sypou do klínu jak Merlínu“, jak praví o něm druh jeho Vrchlický. I vlastencem je Zeyer ohnivým a vroucím, a každé dotčení těchto strun vyvolá u něho i u čtenáře bolestné jitření krvavé, nikdy nezhojené rány. Díla jeho jsou drahokamy naší literatury, šperky zasazené ve zlatém, jemně ciselovaném rámci, jež ceny nikdy nepozbudou.}} [[Kategorie:Čeští básníci\|Zeyer, Julius]]

Autor:Julius Zeyer: Porovnání verzí