Wikizdroje

Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila/LXVI: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
Porovnání s novější verzí →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
AS: založení nové strany
 
m opravy
Řádek 14:
|PŘELOŽIL=
|ZDROJ=[http://books.google.com/books?id=0LcDAAAAYAAJ Google Books] (plný text přístupný pouze z USA)
|VYDÁNO=Praha, Matice česká 1877. s. 114 - 115.
|ISBN=
|LICENCE=PD-old-70
|JINÉ=
|WIKIPEDIA=Dalimilova kronika
|WIKIPEDIA-DALŠÍ=[[w:cs:Vladislav II.|Vladislav II.]], [[w:cs:Svatý Prokop|Svatý Prokop]],
|WIKIPEDIA-DALŠÍ=
|IMAGE=
|POPISEK-IMAGE=
Řádek 25:
<poem>
Léta ot narozenie syna božieho
po tisiúciutis''iú''ciu po stu čtvrtého
za OldřichaOłdřicha, knězě zličského,
točiúš knězem potom nazvaným kraje kúřimského,
svatý Prokop s světa snide,
Řádek 32:
To Němec opat svědčieše,
když jej svatý Prokop kyjem tepieše.
Pak snide šlechetný kněz SoběslavSoběsłav,
10 po něm by knězem syn jeho VladislavVładisłav.
Ten nenásladováše otcě svého,
přietel bieše jazyka němečského.
Ten hrdinstva ni v čemž nepokázalnepokázał,
jedno že s ciesařem sě bylbył v přiezni svázalsvázał.
Ciesař Bedřich VladislavaVładisłava do Řězna pozva,
v Řězně j'ho králem českým koronova.
Král VladislavVładisłav jede pod koronú u Prahu,
veda s sobús''o''bú Němcóv velikú dráhu.
Směje sě, k Čechóm počě mluvitimłuviti:
„Juž„J''u''ž-li věříte, že bez vás mohlmohł sem cti dojíti?"
Synu jeho počě ta řěč nepodobna sě zdáti,
i je sě z té řěči zemanóm na otcě žalovatižałovati,
řka: „Nechciu„Nechc''iu'' býti dlužendłužen věrú otciuotc''iu'' mému,
když viziuviz''iu'', že jesť nevěren jazyku svému."
Páni, když to znamenachu,
ku kraleviciukralevic''iu'' sě sebrachu,
i jechu sě s kralevicem SoběslavemSoběsłavem raditi.
Uradivše sě, jechu sě královikráłovi mluviti,
řkúc: „Králiu„Král''iu'', rač svých kmetóv slovosłovo slyšětisłyšěti,
a co-ť budú mluvitimłuviti, neroď řěčníku za zlézłé jmieti.
Toho tebe kmetie tážiútáž''iú'', kto tě k tomu snuzilsnuził,
že si všiúvš''iu'' svú moc i česť súžilsúžił?
Však smy s tvým otcem korony bojem dobyli,
a svými životy smy ciesařovy moci zbyli.
Kako s' ty živ smělsměł koronu v Němcích bez nás přijieti,
a ty s' juj''u'' beze všěch děky mohlmohł u Prazě vzieti?
Když chceš s Němci přěbývati,
kako sě živ smieš českým králem nazývati?"
Král déle neda řěčníku mluvitimłuviti,
i počě jim ciesařem hroziti.
Zeměné tu krále inhed chtiechu zabiti:
Citováno z „https://cs.wikisource.org/wiki/Rýmovaná_kronika_česká_tak_řečeného_Dalimila/LXVI“