Dva tisíce slov: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m upresneni data
m smazán úvod (to by bylo copyvio ze svědomí), URL zkráceně
Řádek 6:
|ORIGINAL=
|PŘELOŽIL=
|ZDROJ=[http://www.svedomi.cz/dokdoby/19680627_dvatisiceslov.htm svedomi.cz]
|VYDÁNO=Literární listy, Práce, Mladá fronta a Zemědělské noviny 27. červen 1968
|ISBN=
Řádek 16:
|POPISEK-IMAGE=
}}
== '''Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, umělcům a všem =='''
 
''Na podporu dalšího rozvoje reformního procesu v Československu, označovaného jako Pražské jaro, pracovníci Československé akademie věd iniciovali vydání manifestu, jímž měla být aktivizována československá veřejnost v situaci neustálého a zjevnějšího tlaku sovětského vedení proti československým reformám. 27. června Lidové noviny, Práce, Mladá fronta a Zemědělské noviny otiskly výzvu reformního komunistického spisovatele Ludvíka Vaculíka nazvanou „Dva tisíce slov“, představující spolu s Akčním programem KSČ nejvýznamnější dokument Pražského jara.''
 
''Prvořadým motivem autora i následných signatářů výzvy byla podpora reformních kroků vedení KSČ. Tato podpora však byla východiskem k podnětům, které šly již za rámec Akčního programu a tehdejších postojů stranického vedení. Zejména svou radikální výzvou k vlastním politickým akcím občanů. Výzva, s níž byla spojena následná podpisová akce reprezentativních osobností československého vědeckého a kulturního života, byla vedením KSČ odmítnuta. Důvodem byly mj. obavy, které se ostatně později naplnily, že to bude záminka k dalšímu vystupňování tlaku sovětského vedení proti československé reformě a jejím představitelům.''
 
== Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, umělcům a všem ==
 
Nejdřív ohrozila život našeho národa válka. Pak přišly špatné časy s událostmi, které ohrozily jeho duševní zdraví a charakter. S nadějemi přijala většina národa program socialismu. Jeho řízení se však dostalo do rukou nepravým lidem. Nevadilo by tolik, že neměli dost státnických zkušeností, věcných znalostí ani filosofického vzdělání, kdyby aspoň byli měli víc obyčejné moudrosti a slušnosti, aby uměli vyslechnout mínění druhých a připustili své postupné vystřídání schopnějšími.