Autor:Jan Neruda: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele „2001:1AE9:1FC:F500:3112:B28C:E7FD:701F“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „[[User… značka: rychlé vrácení zpět |
m robot: oprava přesměrování; kosmetické úpravy |
||
Řádek 16:
== Dílo ==
=== Próza ===
* [[Arabesky]] (1908) {{Online Kramerius|mzk|852d57f0-b602-11e6-a108-005056827e51}}
* [[Povídky malostranské]]
* [[Pan Zeiler]]
* [[Česká čítanka pro druhou třídu škol středních/Akropolis|Akropolis]] – text z ''České čítanky pro druhou třídu škol středních''
* [[Kam s ním?]]
* [[P. T. panu J. R. Vilímkovi, vydavateli „Humorů“]]
=== Poezie ===
==== Básnické sbírky ====
* [[Knihy veršů]]
Řádek 35 ⟶ 37:
==== Jiné básně ====
* [[Vánoční album/1883/Ku vzkříšení|Ku vzkříšení]] – uveřejněno ve sborníku ''[[Vánoční album]]'' (1883)
* [[Česká čítanka pro druhou třídu škol středních/Zacelené rány|Zacelené rány]] – pod tímto názvem byla v ''České čítance pro druhou třídu škol středních'' (1883) publikována [[Balady a romance/Ballada horská|Balada horská]] ze sbírky ''Balady a romance''
* [[Staroměstská věž (Neruda)|Staroměstská věž]]
* [[1886]]
Řádek 49 ⟶ 51:
=== Divadelní hry ===
* [[Máj (almanach 1860)/Žena miluje srdnatosť|Žena miluje srdnatosť]] – z almanachu ''[[Máj (almanach 1860)|Máj]]'' na rok 1860
=== Studie ===
Řádek 63 ⟶ 65:
* Jaroslav Vrchlický: [[O poesii Jana Nerudy]] – úvodní stať souborného vydání Nerudových básnických spisů (1898)
* Životopisné vzpomínky ze sborníku ''[[Vzpomínky na paměť třicetileté činnosti Umělecké besedy 1863—1893]]''
** Adolf Heyduk: [[Vzpomínky na paměť třicetileté činnosti Umělecké besedy 1863—1893/Ballada dětská
** Josef Svátek: [[Vzpomínky na paměť třicetileté činnosti Umělecké besedy 1863—1893/To dobré srdce Nerudovo|To dobré srdce Nerudovo]]
** Jakub Arbes: [[Vzpomínky na paměť třicetileté činnosti Umělecké besedy 1863—1893/Písně kosmické|Písně kosmické. Vzpomínka na Jana Nerudu]]
* [[Autor:Antonín Macek|Antonín Macek]] napsal ve sbírce [[Poesie sociální]] (1902):
{{Citace|Jan Neruda (nar. 1834, zemřel 1891). Poprvé učil veřejnost dívati se do světa utlačených a slabých; svým jemným, pronikavým, uměleckým líčením živoření zanedbaných chudáků ve svých povídkách a zvláště v studii »Trhani« ukázal hluboké pochopení pro vyděděnce společnosti lidské. Poprvé v poesii české stvořil úsečnou, dojemnou balladu sociální. Svými feuilletony burcoval české šosáky z pohodlné otupělosti, otvíral široké obzory po cizině, nemilosrdně tepal nešvary bující v českém životě. Nerudovy »Žerty hravé i dravé« jsou často hořkým, trpkým smíchem nad malicherností českých poměrů. Jak hluboké bylo jeho pochopení ideí sociálních a demokratických, svědči jeho skvělý feuilleton o 1. květnu dělnickém r. 1890. Básnická činnost Nerudova netěšila se přízni vlasteneckých kruhů tehdejších, stál vysoko nad šosáckým vlastenčením a všímal si raději trpícího člověka. Nenáviděl »stálého žvanění o národnosti a vlastenectví« a hlásal, že »musíme pracovati k tomu, abychom svůj národ postavili na výši světového uvědomění a vzdělání a jemu tak nejen k uznání dopomohli, ale i život mu zabezpečili«. Svým bojem osvětovým, vystupováním proti klerikalismu, svou mužnou i dojemnou poesií, v níž mluví duše vroucí, ohromného rozpjatí genia, ale sevřená, nešťastná, trpící v životě, zavřená v těsné kleci českých poměrů, je Neruda českému dělníku jedním z nejdražších zjevů literárních. Osamělý genius, jenž nepoznal radostí v životě, ukazoval ohromné obzory a z jeho zmučeného, hořkostí zalitého srdce sálala záře a teplo čisté lásky k lidstvu.}}
| |||