Ottův slovník naučný/Heyden: Porovnání verzí

| TITUL = Ottův slovník naučný

| ČÁST = Heyden

| PŘEDCHOZÍ = Heydemann

| DALŠÍ = Heydenreich

| TITULEK = Heyden

| AUTOR = [[Autor:František Xaver Jiřík|František Xaver Jiřík]], neuveden

| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Jedenáctý díl. Praha : J. Otto, 1897. S. 262–263. [httphttps://www.archive.org/stream/ottvslovnknauni10ottogoog#page/n270/mode/1up Dostupné online.]

| LICENCE = PD old 70

'''2)''' {{Prostrkaně|Friedrich August von}} '''H.''', básník něm. (* 1789 na zámku Nerfken u Heilsberku ve Vých. Prusích — † 1851 ve Vratislavi), studoval práva, byl vrchním vládním radou ve Vratislavi, znesnadnil se však s ministerstvem, když nechtěl přijmouti úřad censorský (r. 1843). Byl obratný básník, jenž zkusil se v dramatě ''{{Cizojazyčně|de|Nadine}}''; ''{{Cizojazyčně|de|Die Modernen}}''; ''{{Cizojazyčně|de|Der Liebe Zauber}}'' a j. sebrány v „{{Cizojazyčně|de|Theater}}“, Lip., 1842, 3 sv.), románě (''{{Cizojazyčně|de|Die Intriguanten}}'', 1840, 2 sv. a ''{{Cizojazyčně|de|Randzeichnungen}}'', 1841, 2 sv.) i básnické povídce (''{{Cizojazyčně|de|Reginald}}'', 1831; ''{{Cizojazyčně|de|Der Schuster von Ispahan}}'', 1850; ''{{Cizojazyčně|de|Die Königsbraut}}'', 1851; ''{{Cizojazyčně|de|Das Wort der Frau}}'', 1843, 23. vyd. 1881), kdež se mu nejlépe dařilo. Po smrti vyšly jeho ''{{Cizojazyčně|de|Gedichte}}'' s životopisem od Th. Mundta (1852).

'''3) H.''' {{Prostrkaně|Otto Joh. Heinrich}}, malíř hist. a podobizen (* 1820 v Ducherově v Pomořanech). Z bohoslovce stal se malířem u Wacha a Klöbera v Berlíně a Cognieta (1847—48) v Paříži; v l. 1850—54 zdržoval se v Italii. Z jeho děl uvádíme: ''Job a jeho přátelé'' (1855, museum ve Štětině); ''Založení university greifswaldské'' (1856); ''Bogislaw X. na cestě do Jerusalema přepaden mořskými loupežníky'' (mus. štět.); ''Kázání Jana Kapistrana před radnicí ve Zhořelici''; ''Polní maršál Schwerin v bitvě u Prahy'' (zámek v Berlíně); podobizna cís. Viléma I. R. 1866 účastnil se '''H.''' válečného tažení v Čechách při hlav. stanu kor. prince a maloval ''Episody z bitvy u Králové Hradce'' (1868, Nár. galerie), načež r. 1869 cestoval do Orientu. V l. 1870—71 účastnil se války něm.-franc. a provedl: ''Návštěva něm. císaře u poraněných v zámku versaillském''. Později provedl ještě: ''Apollo s Musami a Graciemi'' (opona divadla v Poznani); ''Ustanovení poslední večeře Páně'' (v kostele díků v Berlíně). '''H.''' jest professorem a dvor. malířem v Berlíně.
''[[Autor:František Xaver Jiřík|J–k.]]''

'''4) H.''' {{Prostrkaně|August Jak. Theodor von}} '''H.''', malíř, syn básníka Fr. Aug. '''H'''-a (* 1827 ve Vratislavi). Jako báňský úředník přišel do Istrie a Hor. Slezska a teprve r. 1859 věnoval se umění a učil se kresliti u berlínského řezbáře Holbeina, Na to stal se v Berlíně žákem Steffeckovým, později byl u Gleyra a Coutura v Paříži. V Italii, kamž častěji cestoval, studoval památky renaissanční a pod vlivem jejich maloval ''Sv. Barboru jako patronku horníků'' (1864). Na to provedl: ''Setkání se Luthera s Frundsbergem na říšském sněmu ve Vormsu'' (germ. mus. v Norimberce); ''Zástup lidí před zámeckým kostelem ve Vitemberce po přibití thes''; ''Arion na vlnách mořských'' (1868, opona berlínské opery); ''Francouzští vyslanci ucházejí se o princeznu Clémenci'' (dle provenç. pověsti); ''Sváteční jitro'' (1870, nár. galerie berl.); ''Jízda valkýr'' (1872); ''Olafova svatební jízda'' (1878, dle motivu z Herdera). '''H.''' provedl i fresky v berl. radnici, v budově generál. štábu, ve velkém sále cís. galerie a v kupolovém sále nár. galerie. Mimo Berlín prováděl malby ve Vratislavi, v soudní budově v Poznani (1881) a v gymnasiu v Gubinu (''Gero, markrabě Vých. marky, v posledních bojích se slovanskými Lutici u Gubina''). Konečně vydal '''H.''': ''{{Cizojazyčně|de|Blätter für Kostümkunde}}'' (1876); ''{{Cizojazyčně|de|Perlen}}'' (1880); ''{{Cizojazyčně|de|Tracht der Kulturvölker Europas vom Zeitalter Homers bis zum XIX. Jahrh.}}'' (1889).
''[[Autor:František Xaver Jiřík|J–k.]]''