Ottův slovník naučný/Filosofie: Porovnání verzí

| DALŠÍ = Filosofovati

}}

{{Textinfo

| TITULEK = Filosofie

| AUTOR = [[Autor:Josef Durdík|Josef Durdík]]

| LICENCE = PD old 70

| WIKIPEDIA-HESLO = Filosofie

}}

{{Forma|proza}}

'''Filosofie''' (řec. {{Cizojazyčně|el|φιλοσοφία}}) jest věda, která na základě výsledkův ostatních věd hledí sestrojiti jednotný názor světa. Cíl její vždy byl a bude, aby lidské poznatky spojila v přehledný celek, aby ze všeho vědění takto nasbíraného vyvodila poslední výslednici, z níž by vysvítalo, jak člověk v přívale dojmů životních se orientovati, jak na svět zírati, jak smýšleti a jednati má. '''F.''' jest vědění a povstává přemýšlením; ale jakož vědomosti jsou různé a mnohonásobné, tak jisto jest, že, sňaty jsouce jednotou ducha, pořádají se již podle látek svých a nad to že činná mysl lidská provádí nikoli pouhý součet, nýbrž jakýsi součin jich, z něhož vykvétá nejskvostnější plod, přesvědčení čili určité zjasněné vědomí člověka o sobě i jiných bytostech, právě názor světa. Zde se ještě nic nepředpisuje, jaký tento co do obsahu svého býti má; jen se předpokládá, že plyne z čisté lásky ku pravdě, z přesvědčení, jehož žádné mimotní účely a zájmy neurčovaly. Výměr sám nechce nikterak předjímati výtěžky filosofické snahy, nýbrž jest otevřen všem.

Poněvadž '''f.''' výsledky všeho badání na zřeteli má, ve vědách se drží toho, co jest všeobecné a zásadné, nic ze svého přemýšlení nevylučuje a k veškerenstvu, k universu tíhne: říkává se o ní, že jest rázu universálního. Ano universálnost, totě její odbor. Ona se týká všeho, a obvod její sáhá tak daleko, jako obvod mluvy; o čem se může mluviti, o tom i mysliti, ba více, též o nevyslovitelném. Universální ráz přísluší i historii a poesii, ale '''f'''-ii nejspíše, anať nad oněma se vznáší, mohouc obě a sebe samu učiniti si předmětem svého přemýšlení. Pokud hledíme k některému odboru zvláštnímu, uzounce obmezenému, jenž však tím důkladněji své podrobnosti studuje, přisuzujeme '''f'''-ii mnohostrannost, ale o podrobných otázkách nějakého odboru '''f.''' nemůže rozhodovati nic. I k této vlastnosti musí se ona bez vytáček přiznati. Ona nejedná o potřebách všedního života, aniž dává návod k prospěšným zručnostem, není živností, není lukrativním povoláním, nepřipravuje k žádné praxi; v tom záleží pověstná nepraktičnost '''f.''' Jí nelze tak upotřebiti jako nějaké užitečné nauky technické nebo znalosti občanských zákonů nebo medicíny; nastane-li potřeba, v důtklivých případech pomoc odjinud přichází. Zde úplně platí staré přirovnání, dle něhož nauka speciální jest jako vycvičená ruka, kdežto hlava sebe nadanější nepořídí nic. „Praktickému“ náhledu jest '''f.''' něco zcela zbytečného. Užitek její ovšem sluší hledati zcela jinde, asi v takové vzdálenosti nad zručnostmi, v jaké jest hlava nad rukou.

 

 

<math>\underbrace{\text{Logika, Krásověda, Mravověda}}_{\text{Normatika}}, \text{Duševěda, Výchovověda, Spolkověda.}</math>

Konečně v obvod '''f.''' připadají i všechny náhledy, které prostý člověk v ruchu života asi pronášeti může o důležitostech lidských, o světě, o náboženství, o přírodě, o zřízení společnosti, o mravnosti, o „věcech vyšších“…, dále náhledy lidí duchem výše postavených, volné výlety v říši myšlének, aforismy, záblesky, výlevy spisovatelů všeho druhu,učenců, básníků i romanopisců. I oni vyslovují se o '''f'''-ii, dovedou otázky její znamenitě formulovati a překvapujícím způsobem odpovědi strojiti; dostačí poukázati jen na ono množství obrazných výroků, z nichžto mnohý zaznívá jako nejkrásnější výměr '''f.''' Pak náhledy skeptiků, kteří možnost bezpečného poznání v pochybnost berou, a posléze hlasy '''f'''-ii přímo popírající. Náležejí sem také, neboť nechávají přece něco státi z '''f.''' (některé nauky filosofické), směřujíce vlastně proti metafysice. Však i zápor metafysiky, zdůvodněn-li, jest metafysikou; právě důvody jeho skládají ji. Ježto pak zápory ty čelí proti některé určité metafysice a popěrači sami jinou metafysiku páchají: zdá se všechno jednání o jsoucnost metafysiky býti jen hádkou o slovo; kladouť místo obvyklého jiná jména. Každý, kdo '''f'''-ii popírá, musí se vyjádřiti, kterou, a prstem ukázati na výměr této. Proto zápory '''f.''', cokoli jich jest, jsou poukázky k tolikýmž výměrům. Tak jsme na otázku, co jest '''f.''', dali odpověď, pokud toho všeobecný účel díla asi vyžaduje, a pohlédli spolu na celou onu řadu výměrů nejbližších. Nemohl a nemusil zde býti podáván výčet úplný, ale přehled jich usnadněn, any spořádány byly dle určitého vodítka a položeny do patřičných příhrad; tím přiveden systém do jejich roje, jindy maně uváděného. Týmž vodítkem výměry mohou býti sbírány, dle jiných ještě dělidel pořádány, odhadovány, a spolu k tomu směrováno, aby konečně o četnosti a různosti výměrů '''f.''' pravý náhled pronikl. V každém výměru takém vězí něco poučného, co '''f'''-ii vyznačuje, buď ouží objem její, buď jej rozšiřuje, anebo konečně proti jiným odborům více méně liší. Výměry '''f.''' se docelují, ale také obmezují; některé se snášejí, jiné sobě odporují, nicméně stopa něčeho společného všemi prokmitá. Na to bije výměr náš, má ráz povšechný a průpravný, zachovává vědeckost i vývojnost '''f.''', vytýká její souvislost s ostatními vědami a vymezuje přece obor její proti nim, užívá slov obecně známých a srozumitelných, nevynáší pouze některou stránku zvlášť, nýbrž dbá celé bytnosti '''f.''', jak nám ji tato posavadním vývojem a nynějším vzezřením svým prozrazuje. Nad to však zevrubnější vzhled do '''f.''' opatřuje se naukami, v rozsahu jejím vyčtenými (viz k tomu konci příslušná hesla {{Prostrkaně|[[../Logika/]]}}, {{Prostrkaně|[[../Aesthetika/]]}}, {{Prostrkaně|[[../Psychologie/]]}} atd.), pak jednotlivými filosofémy, články o jednotlivých filosofech a souvislým výkladem o {{Prostrkaně|historii}} '''f.'''

 

{{Konec formy}}