Stránka:SETON, Ernest Thompson - Povídka o bažantovi.pdf/29: Porovnání verzí

přímo poblázněné, zpívaly svoje: »Jaro je tu, jaro je tu!« tak vytrvale, že bylo věru ku po­divu, jak zbyl jim ještě čas k hledání potravy. Také »Rudý Obojek«, náš bažant, cítil, jak

hraje to v něm v každé žilce. Vyskočil na pařez a spustil hromové: »Dum, dum, drum … rrr …,« znovu a znovu, až to úzkým údolím hlaholilo. Tam vzbudila se stlumená ozvěna a šířila po le­sích jeho radost nad příchodem jara.

Daleko dole v údolí byla chajda pytláka Žvance. Zaslechl bažantí bubnování v tichém ranním vzduchu a tušil, že tam nahoře bylo by možno chytit bažantího kohouta. Připlížil se do strže se svou bouchačkou, ale bažant odlétl tichounce odtud a neodpočinul si dokud nedo­stal se zase do údolí Bahnišťáku.

Tam usadil se na svém starém pařeze a bub­noval znovu a znovu svoje hřmotné čepobití, až jakýsi klučina, který se po lese toulal, přiběhl zděšen domů povědět mamince, že Indiáni jsou na válečné stezce a že v údolí slyšel jejich bo­jovné bubnování.