Stránka:E A Poe - Zlatý chrobák.pdf/62: Porovnání verzí
| Stav stránky | Stav stránky | ||
| - | + | Korektura:Ověřeno | |
| Tělo stránky (pro transkluzi): | Tělo stránky (pro transkluzi): | ||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
Je pravda — pravda, byl jsem nervosní, velmi nervosní, hrozně nervosní, a jsem jím dosud; může však někdo tvrditi, že bych byl šíleným? Choroba mé smysly jenom zbystřila - nerozrušila jich však, ani neotupila! Zvláště můj duch stal se neobyčejně vnímavým a jemným. Slyšel jsem vše, co se na zemi i nebi dalo. Ba i také mnoho, co se v pekle dalo. Jak bych tedy mohl býti šíleným? Slyš a viz, jak rozumně, jak klidně vyprávěti budu celý průběh události. |
Je pravda — pravda, byl jsem nervosní, velmi nervosní, hrozně nervosní, a jsem jím dosud; může však někdo tvrditi, že bych byl šíleným? Choroba mé smysly jenom zbystřila - nerozrušila jich však, ani neotupila! Zvláště můj duch stal se neobyčejně vnímavým a jemným. Slyšel jsem vše, co se na zemi i nebi dalo. Ba i také mnoho, co se v pekle dalo. Jak bych tedy mohl býti šíleným? Slyš a viz, jak rozumně, jak klidně vyprávěti budu celý průběh události. |
||
Jak se mi ona |
Jak se mi ona myšlénka v mysl poprvé vloudila, nemohu již skutečně říci; jakmile jsem ji však jednou pojal, pronásledovala mne dnem i nocí. Zvláštního, určitého účelu jsem při tom neměl. Také nenávisť to nebyla, co mne k tomu pohnulo; vždyť jsem onoho starce miloval. Nikdy mně neublížil, ba nikdy ani slůvkem neurazil. Ani jeho zlato mne nelákalo — ale jeho oko to bylo, které mne tak rozčilovalo. Ano, ono jediné to jistě bylo. Jedno totiž jeho oko podobalo se krkavčímu. Bylo bledě modré a přes ně byla mázdra. Kdykoli jím na mne pohleděl, pocítil |
||