Stránka:E A Poe - Zlatý chrobák.pdf/42: Porovnání verzí

„Avšak,“ namítl jsem, „vy jste pravil, že se lebka v okamžiku, kdy jste na proužek pergamenu kreslil chrobáka, na něm nenalézala. V jaké souvislosti jest tedy onen člun a lebka, když přece poslednější dle vašeho vlastního výroku již na něm nakreslena býti musela (Bůh sám ví jak a kým) právě v tom okamžiku, kdy jste kreslil chrobáka?“

„Aj, vidíte, kolem toho točí se celá záhada ačkoli jíž na tomto stupni rozvinování okolností již mne méně namáhání čekalo, abych hádanku rozluštil. Kroky mé byly jisté a připouštěli toliko jediný výsledek. Soudil jsem příkladně takto: Když jsem brouka kreslil, nebylo na pergameně zdánlivě ještě nijaké lebky. Když pak jsem měl nákres hotový, dal jsem vám jej, a nežli jsem ho opět od vás zpět obdržel, nepřestával jsem vás při tom bystře pozorovati. Vy jste lebku nenakreslil, a kromě vás nebylo tu nikoho, kdo by to mohl učiniti. Takovýmto způsobem nepocházel tedy nákres z ruky lidské. _ A přece se zde objevil. V tomto stadiu svých reflexí usiloval jsem důkladně si připomenouti každou maličkost, která se přihodila v tomto záhadplném čase, a také se mně to úplně podařilo. Povětří bylo trochu chladné (jaká to vzácná a šťastná náhoda), a v kamnech plál jasně plápolavý oheň. Bylo mně po dlouhé chůzi teplo, pročež jsem se posadil ke stolu. Právě v tom okamžiku, když jsem vám odevzdával útržek pergamenu a vy jste hodlal jej prozkoumati příběhl